„I když se probudíte o půlnoci…“

    

      ...říkávali nám často učitelé, kantoři, profesoři. „I o půlnoci to musíte znát!"

     Půlnocí vyhrožoval i češtinář. Zakládal si na vybraných slovech, větném a slovním rozboru, s, z, mě, mně, a na vílách co „vyly", neboť jazyk český je základ a neminete se s ním ani jako pomocný dělník, ani jako vědecký pracovník. Sbohem tedy můj půlnoční pravopise.

     I matikář neustále připomínal, že matematika je základ všech věd a kdo ji nezvládne, neuplatní se v žádném z oborů, ať z něj už bude politik, pokrývač, pohodný, pojišťovák, nebo popelář. A ještě vás kdekdo okrade!

     I já vzpomínám na jeden gigantický matematický součet popelářů brněnských. Měla se stavět spalovna v Brně a bylo třeba sčítnout, kolik vlastně těch kuka vozů vyvezou denně na vyvážku do Starých Černovic. Bylo jich hodně, neboť popelářské čety si přece taky musí vydělat. Tenkrát použili nejen počty, ale také pravidlo: Co dobře nabroušená tužka zrobí, deset dělníků nezrobí! Spalovnu tedy podle těch počtů propočtů postavili, ale ouha, měla čtyřnásobnou kapacitu. Inu co s takovým monstrem?! Rozhodlo se politicky. Začneme pálit odpad i z Vídně! A smradu bylo všude.

     Chemik také nezůstal příliš daleko se svou důležitostí, neboť: -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný, -ečný, -ový, -istý, -ičelý, je přece základ moderního průmyslu. „I v čase, kdy jeden den končí a začíná druhý, si musíte vzpomenout na koncovky názvosloví. Máme je přece nejdokonalejší na světě."

     Podobně půlnocí vyhrožovali dějepisář, zeměpisář, fyzikář a dokonce i tělocvikář. Nejdůležitější v životě je přece vědět, kam patříme, kde a jak žijeme a čí jsme. Trochu mi unikl noční význam výmyku na hrazdě, ale to už je detail.

     Tento půlnoční fenomén potkal ve školních létech jistě každého. Kdybych měl jen moji školní docházku zrekapitulovat, co mě má o půlnoci vytanout na mysli, do rána bych už nezabral:

     Pythagorova věta, Newtonovy zákony, objem koule, Zlatá bula sicilská, 1. světová, 2. světová, části symfonie Má vlast Bedřicha Smetany, prvoci i láčkovci, naši presidenti, první kosmonaut, Karel IV., shoda podmětu s přísudkem, ostrovy v Karibském moři, planety, Balada o očích topičových, základní jednotky MKSA, sudokopytníci, výpočet plochy kruhu, obsah Babičky, Archimédův zákon o vytlačování vody tělesem, Kirchhoffoův zákon o součtu proudů v uzlu, Golfský proud, 16 na druhou..., ano i to. A dalších minimálně 6500 znalostí.

     Bál jsem se té půlnoční chvíle. Bál jsem se v tuhle hodinu probudit. Kdo by ne? Snad jen světlou výjimkou by byl šprtoun Mazánek, či Krhounek. Ti by to nejen zvládli, ale tetelili by se i nadšením. Až na tu hrazdu. Já měl strach, že při veletočích odříkávám Pohádku máje s výpočty tangenty úhlu alfa. Děsil jsem se, že se opravdu Krhounek nebo Mazánek objeví a budou na rozdíl ode mne excelovat. Kde by se tu ale v noci vzali? Z filmu: Škola základ života nebo z Cesty do hlubin študákovy duše? Mám v tom hokej.

     Naštěstí o půlnoci se nebudím, ale probouzím se až někdy k ránu a jediné na co si vzpomenu je to, že musím. V té krásné chvíli, kdy člověku nic nebylo a je mu přece líp, přemýšlím, k čemu vzdělání a vzpomínání encyklopedických znalostí o půlnoci vlastně je. V noci se má spát, říkávala babička, člověk si má odpočinout od těch lidskejch chytrostí a na nějaké Archimédy či na Klucké války má docela zapomenout. 

     Asi nebude důležité v noci nosit v hlavě encyklopedii, stačí si jenom ráno zapnout počítač, anebo se jednoduše  zeptat někoho, kdo to, či ono ví. Třeba nějakého nadaného šprta, jako byli vzpomínaní Krhounek, či Mazánek v geniálním podání Františka Filipovského. Kde ty dva ale najdu? V kterých filmech? Aby se to už nepletlo uvádím přehlednou tabulku a můžu si jít v klidu lehnout a zabrat až do rána. A až se probudím, půjdu si zkusit znova ten výmyk, neboť ten se mi nepodařil nikdy ani v poledne. Nikdy!

Líbilo se kocourkové? A kam dál? Tak se mrkněte třeba sem:

Dnes mám školení

I auto má duši

Pírko

Víte vy vůbec, kdo já jsem?

10. dimenze přednáška

Fejeton o kompromisu, optimalizaci a koncenzu

Fejeton o prozřetelnosti

V zemi soumraku

Jak jsem digitalizoval

Kniha - přítel člověka