Vaříme s celebritami

     Hledáte světlo na vaší cestě životem? Jste nešťastní? Osamělí nebo frustrovaní? Pak si uvědomte, že jedno z nejkrásnějších světel je žárovka ve vaší lednici. Alespoň podle televize. Není snad televizního kanálu, na kterém by alespoň jednou týdně neskotačil nějaký kuchař a kolem něj se nemotala nějaká ta celebrita. 

     „Už jako dítě jsem se rád motal v kuchyni. A nemotal jsem se sám! Motala se máma, motal se i táta. A když jsem se v 15 rozhodoval co dál, GAMBRINUS byla pro mě jasná volba...," svěřuje se jeden z populárních mužů (chacha) a předvádí svůj úžasný recept, po kterém budete chodit po stropě. Jakési sýrové fondue. Pečlivě jsem prostudoval recept, nakoupil asi za 500 doporučených francouzských sýrů ve specializovaném obchodě, pozval jsem přátele a požádal je preventivně, aby se před večeří laskavě zuli. Myslel jsem hlavně na ten strop. Naštěstí jsem ušetřil za malíře, poněvadž po stropě nechodil nikdo. Strašně jsme se nacpali a bylo nám dost blbě. Dětičky zvracely. 

     Ne, ne herci by měli hrát, zpěváci zpívat a modelky - modelovat se. Tuhle jedna také známá diva mi doporučovala pravé italské těstoviny s lanýžovým olejem a mlsně až eroticky se při tom oblizovala. V životě jsem o lanýžovém oleji neslyšel a žil si docela v klidu. Ta myšlenka mě ale vzrušila natolik, že jsem se dal do pátrání. I já z dětství znal lanýže, vzácnou lahůdkovou houbu, na kterou sériový vrah láká malá děvčátka. Film se jmenoval: „Stalo se za bílého dne" a divokými sny mě pak lanýže provázely snad až do puberty. Musel jsem se s tím vyrovnat.

     I objevil jsem v naší zlaté stověžaté speciální obchod. Neochotná až protivná italská podavačka mi nejdříve jaksi nerozuměla, myslela, že chci sex, ale nakonec jsem se prohrabal obchodem k lahvičce 250 ml lanýžového oleje za „směšných" 570 korun. S cestou, jízdou metrem a obědem ve fastfoodu, mě výlet přišel na pouhých 1761 korun. Asi budu socka.

     Rozhodl jsem se: Uvařím si sám!

     Nejdříve jsem pečlivě prostudoval televizní vaření (v závorce si dělám poznámky):
     
     1. Všechny ingredience jsou vždy pečlivě nachystány a odměřeny v miskách. (Tak to tedy ani náhodou! Mouku beru rovnou z pytlíku.)

     2. Kuchař vše znova pojmenuje, pokud něco nemáte, utvrdí vás v tom, že to nevadí a lehce to nahradíte, ale už to není ono. (Vařím z toho co dům dá.)

     3. Televizní vařič používá zásadně a pouze olivový olej extra Virgin, nemáte-li ho, stačí bez extra, ale spokojí se i s obyčejným olejem v akci, neboť stále platí přísloví: Jinde jez co ti dají a doma to, co je v akci. (Snad možná po výplatě, dnes to jistí vepřové sádlo.)
     4. Vše je tedy nachystáno, krom cibule, tu kuchař vždy nakrájí k užasnutí přímo v přímém přenosu. (Já cibuli krájím vždycky sám a nemachruju.)

     5. Pak už to jde ráz na ráz a co vy orestujete za 3 minuty, kuchař to má za 10 vteřin. (Mno, musím holt přiložit do kamen.)

     6. Když je vše smícháno, vrhne krmi do předem vyhřáté trouby s horním, spodním, bočním a vnitřním pečením s cirkulací vzduchu rožněním a grilováním, nebo použije rovnou konvektomatu za 226 000 peněz. (Chci-li cirkulaci vzduchu alespoň v kuchyni, otevřu si okno.)

     7. Zbude-li těmto mistrům třeba jen minutka, stačí i v tomto šibeničním termínu vykouzlit třeba ještě skvělý moučník. (Zbývá-li minutka mně, odpočinu si a přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněl.)

     8. Celebrita stále papouškuje, případně překládá odborné výrazy jako orestujeme - opečeme. Je-li třeba podlévat pokrm vínem nebo pivem významně se přitom usmívá. Při flambování destilátem dokonce vykřikuje něco jako „wau, wau, wau!" Nejlepší v papouškování se osvědčila jedna jinak skvělá starší dáma, kterou nebudu pochopitelně jmenovat. Kuchař jí ale říkal Jiřinko... (Obrovská úleva. Nikdo mi do vaření nekecá! Alkoholem podlévám vždy s pocitem, že je to škoda.)

     9. Hotovo! Kuchař servíruje na talíře. Porce jak pro kuře a s omáčkou udělá na talíři jen čáru, jako když utrousí. Je to sice hezké a estetické, ale po jídle, jak po výprasku, by řekla maminka. (Zaplať pánbůh, my jsme omáčkový. Hluboký talíř to jistí.)

     10. Oba se utvrzují, že ta „televizní flaksa" je vlastně mňamka a snaží se vyloudit boule za ušima a přesvědčit diváky, jaká je to škoda, že nemohou přivonět, ochutnat, podělit se o dojmy. (U mne všichni mlčí, neboť mozek se strávníkům odkrvil do žaludku!!!)

     Ne, ne, jsem z toho kusu světa, co se teď jmenuje Česko a raději uvařím něco po našem. Dobré, klasické, rustikální jídlo. Bude to předpis pro 8 lidí z televize, nebo pro 6 nás normálních strávníků a ti se docela nacpou. Cena surovin: 137 korun! Pro všechny! Boule za ušima zaručeny! Recept v těchto zeměpisných šířkách starý tak 300 let! Bez polotovarů, masoxů, veget a podobných průmyslových prefabrikátů!

     Pečené uzené koleno, bramborový knedlíček, cibulové zelí

     Třeba nakoupit:
     Vepř (stačí ale jen uzené koleno, nejlépe uzené v komíně, čím větší, tím lepší chuť) ideální váha 1,5 kg 90 korun. (Nechte si ho rozseknout, lépe se manipuluje i propeče.)
     Cibule: 1,5 kg bratru 12 korun.
     Brambory: asi 0,9 kg 5 korunek.
     Ostatní: Kmín, divoké koření, česnek, sádlo, pivo (2 deci - zbytek dopijeme), ocet, cukr sůl, mouka, krupice, 1 vejce, když moc tak 30 korun.
     Důležité: Je třeba oheň v jakékoliv podobě jako je ohniště, kamna, sporák s troubou, atd.

     Pečené koleno:

     2 cibule nakrájíme na kolečka, a ½ paličky česneku očistíme a nasekáme. Přidáme divoké koření, nálev osolíme, svaříme a necháme vychladit. Pak nálevem zalijeme koleno tak, aby byla ponořené. Asi 48 hodin je necháme v chladu odležet a vzpomenete-li si, obrátíme je.

     Nakládané koleno vložíme do vřelého láku a vaříme do poloměkka asi 90 minut. Pak koleno vyjmeme a osušíme. Osolíme, potřeme olejem nebo sádlem a dáme péci. Podléváme pivem a nakládací směsí. Koleno pečeme, až je zlatohnědé s křupavou kůrčičkou.

     Bramborové knedlíky:

     750 g oloupaných vařených brambor,
     80 g hrubé mouky,
     60 g krupice,
     1 vejce, sůl.

     Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a umeleme na mlýnku, nebo protlačíme lisem na brambory. Přidáme mouku, krupici, sůl, vejce a vypracujeme těsto. Pokud je řídké, přidáme krupici. Z těsta vytvoříme 4 knedlíky o průměru 5 až 6 cm. Vaříme asi 10 minut a dáváme pozor, aby se povrch knedlíků nezačal odvařovat do vody.

     Cibulové zelí:
     1 300 g očištěné cibule,
     sádlo, 
     cukr podle chuti,
     kmín podle chuti,
     ocet podle chuti,
     sůl.

     Z 1,3 kg cibule (dvě jsme šupli přece do nálevu na koleno) nadrobno nakrájíme asi 1/5 a na rozehřátém sádle ji zpěníme.
     Ostatní cibuli nakrájíme na kolečka a povaříme v osolené vodě, něco kolem pěti minut od doby ponoření do vroucí vody. Scedíme.

     Scezenou cibuli přidáme ke zpěněné cibuli v kastrolku, okořeníme kmínem, dle chuti přisladíme a dusíme, dusíme a dusíme až doměkka. Nakonec okyselíme.

     Co dál? No to je všechno kocourkové! Hotovo! Podáváme na talíř! 
     Velice vhodný je doplnit tím Gambrinusem a garantuji vám, že svět je hned hezčí a světlo v tunelu dál.

     Hlasujte o čem příště:

 Líbilo se kocourkové? A kam dál? Tak mrkněte třeba sem: 

 Vaříme s celebritami, Ideální rodina, Svíčková na smetaně, Kančí se šípkovou omáčkou, Guláš jehněčí, Houskové knedlíky, Výborná čalamáda, Dýňová polévka, Drbáky se zelím, Prohibice po česku, Párečky já rád, Francouzský kohoutek na víně po burgundsku, Majonéza za 5 - 10 vteřin,