proč prdím, prdíš, prdíme

Už v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: "Nejlepší je, když vítr unikne nehlučně, ale stále je lepší ulevit si prdem, než jej v sobě zadržovat." Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co však dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je ve větrech obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se například jmenuje charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd voní trochu jinak. 

Nejslavnějším prdičem v historii byl v 19. století jistý Francouz Joseph Pujol, po němž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol objevil, že dokáže obrátit peristaltiku střev tak, že dovede polykat vzduch či velké množství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo až na pódium pařížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl prdět vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé holčičky i matrony, zvuk kanónů či desetivteřinové trhání látky.

Zde nabízím zajímavý průzkum:

Kolikrát denně prdíte?
Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se lišily jak podle věku, tak podle pohlaví. Ženy v dotazníku uvádí, že prdí v průměru 3,28krát denně, muži 13,65krát. Dotazníky jsou jedna věc a měření druhá, tam je to muži - ženy jasná plichta. Jeden muž dokonce připsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát denně neprdím. Ještě poznámka: Dámy neprdí nikdy - dámy upouští.

Po jakém jídle nejčastěji prdíte?
Vedou luštěniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté káva a cibule po 8 %. Pokud chcete snížit větrnost luštěnin, vodu po namáčení slijte! Zároveň ale přijdete o ty nejcennější vitamíny, minerály a stopové prvky pro které luštěniny jíme. Tak si vyberte. (Z logiky tohoto tedy vyplývá, že to nejcennější je na prd.)

Prděl Stalin a prděl i Hitler a ten dokonce dost nechutně. Trpěl nadýmavostí dolního trávícího traktu odborně zvanou flatulence. Jsou záznamy i o tom, jak tuto činnost maskovali. Nikde však nenajdete, že prděl třeba tatíček Masaryk. Ale je jisté, že prděl i on.

 
Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili pouštět v jeho přítomnosti větry?
Průměrně 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní. Zda-li je pak slušné či neslušné před partnerem větry vypouštět je námět na nekonečnou diskuzi.

Zkoušeli jste někdy své větry zapálit?
Pouze 12 % respondentů, výhradně mužů, se k tomuto sportu přihlásilo.

Prděli jste někdy ve vodě při plavání?
Prdělo 71 %.

Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na někoho jiného?
K této nejrozšířenější lži na světě se přiznalo 52 % dotázaných. Sám jsem zažil v tramvaji, jak asi desetiletá holčička si hlasitě ulevila a hned potom se obořila na svoji maminku: „No, mami, to se dělá?!" Nevím, kam ty dvě chtěly jet, ale na příští zastávce vystoupily.

Zácpa, průjem, bolest břicha, nechutenství, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, plynatost… – to vše jsou projevy zažívacích obtíží. Dost často se projevují také pálením žáhy, bolestí na hrudi, celkovou únavou, slabostí a pocitem nevůle. Říkáte si, to je jen drobnost. Jsou ale i projevy, které nás nutí vyhledat pomoci lékaře. Jde mimo jiné o nechtěné hubnutí, náhlou změnu konzistence stolice, přítomnost krve ve stolici nebo trvající či kruté bolesti. Tyto obtíže mají často lidé při onemocnění jícnu, žaludku, tenkého nebo tlustého střeva, chorobách žlučníku a žlučových cest nebo břišní slinivky. I když to vypadá podivně, prdy mohou být za určitých okolností i objektem zkoumání lékařů.

Ukažme si pachatele
V celém trávicím ústrojí je přítomný více než litr plynu, z čehož cca 75 % odchází denně přirozenou cestou. Prdět je tedy naprosto přirozené a normální i u noblesních dam! V žádném případě nejde o příznak choroby, pokud vás neprovází další nepříjemné problémy. Samotný prd se přenáší ke konečníků stejným způsobem jako výkaly a vyvolává obdobný pocit potřeby a nepohodlí. Nervová zakončení v konečníku však dokáží rozeznat rozdíl mezi výkaly a prdem. Naše tělo tedy pozná, jestli stačí odejít do ústraní, nebo je rovnou nutné vyhledat toaletu a vyprázdnit se.  Zvuky obyčejně spojené s prděním jsou způsobené chvěním řitního otvoru. Zvuk je ovlivněn propustností řitního svalu, rychlostí plynu, vlhkostí a tělesným tukem. Prdy páchnou.

Jak vám to prdí?
Zvýšená plynatost může být problém. Na jedné straně cítí člověk nepříjemné pocity v břiše, ale navíc se pravděpodobně i stydí a někdy se může se i stranit společnosti. Nechce si připadat trapně. A pozor! Jednou z příčin zvýšené plynatosti může být pochopitelně i stres. Můžeme například v důsledku stresu nevědomky polykat zvýšené množství vzduchu jako tik. Také úzkostliví lidé mají většinou problémy se zvýšenou plynatostí, zvláště jsou-li vystaveni společenskému tlaku s nemožností ulevit si nebo nutností dlouhodobého sezení a absencí pohybu. V případě úzkosti nebo deprese není chybou podat antidepresiva nebo léky určené k přeladění námahy.

A ještě trochu jiných lingvistických významů
Samotné slovo prd a jeho tvary mají velký význam pro bohatost Českého jazyka. Je vhodné jako synonymum mnohých příliš zdlouhavých a kostrbatých vyjádření.  Například:

Vypustit plyn – „Prdl“ jsem si, abych mohl být v kupé sám.
Pokazit se -  Je tu tma, asi „prdla“ žárovka".
Nechat tak, vykašlat se na něco - " Nešlo to ani zprava, ani zleva, tak jsem se na to „vyprdnul“.
No a co - "Prd“ by se stalo, kdybych dnes nešel do školy.
Rána - Auto dostalo smyk, najednou „prd“, rána a byli jsme v sobě".
Odmítnutí – Že mi dneska pomůžeš s umýváním nádobí? - Ale „prd“!
Nespokojený - "Koupil jsem si nový telefon, ten starý už byl na „prd“! 

Souvisí: bzdít

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč