lingvistické okénko
Malá lingvistická rozcvička
Spojeni „dávat si bacha“ rozhodně nemá nic společného s hudebním skladatelem Johannem Sebastianem Bachem. Je o něm známo, že on si bacha nedával a měl 20 dětí. Dávat si bacha také nemá nic společného ani s pověstným politikem 19. století Alexandrem Bachem, který proslul absolutistickým režimem.
Používání spojení: „Dejte si bacha!“ je třeba hledat v němčině. Odborníci německý původ nepopírají a soudí, že české bacha je z německého die Wache – stráž. Vojáci když drželi stráž, říkali, že stojí vachu, a toto označení časem „zlidovělo“ – ovšem s bé na začátku, což se lépe vyslovuje. Rovněž německý Wachmann, tedy strážný, do češtiny přeneseno jako bachař, musí zákonitě dávat pozor, tedy bacha. Dnes se zase spíše soudí na původ z Obachtgeben – dávat si pozor.
Dávat si bacha musíme na mnohé. Především na: kluzké chodníky, klíšťata, piráty silnic a jiné darebáky a na zloděje, násilníky, vrahy, politiky po volbách, …a co mě překvapuje i na lékaře.
Dávat si bacha znamená tedy vartovat, být na stráži, dávat si pozor, nebýt překvapen..., kdo je připraven překvapen nebude! Takto vybaveni můžeme se vrátit
 Předchozí |
