B etymologie

bába

jazyk církevně slovanský: baba, všeslovanský, bab-í (léto), bab-ka viz babka, babočka (z ruštiny), z-bab-ěti (zbabělý), lidově bab-iti, viz také bábovka a babyka

babka

viz bába, 1.vdaná starší žena (vdaná žena z lidu), 2. chroust (lidově), 3. drobná mince uherská, u nás ve středověku neberná, odtud rčení: prodat (koupit) za babku, peněz jako babek, 4. houba – hřib žlutomasý

babočka

druh motýla, slovo zdrobnělé k baba viz bába

bábovka

viz. bába, původně hliněná forma na pečivo, pak druh pečiva, podávaný zvláště porodním babičkám (staročesky bába mandlová, maková), odtud snad do němčiny, ale není vyloučeno ani opačné přijetí z němčiny, kde mělo pův. význam dětské jídlo jako naše papu; žeml-bába z něm. Semmel = žemle - žemlovka

babrat

zvukomalebně citově zabarvené vedle brblat se zvukově malebnou dubletou patlat

babyka

staročesky babka z praslovanského babyka

bacil

z lat. baculum = hůlka, tyčinka, viz též bakterie

bača

vrchní ovčák na salaši, původ nejasný

baf!

přetvořené bafat, vy-bafnout na (koho), lidově bufy – těžké boty a it. baffi = kníry, něm. baffen = štěkat

baganče

ze sloven. baganča = druh obuvi, a to z maď. bakancs = bota, jež asi souvisí s boka = kotník

bagatel

(též pakatel) z franc. bagatelle (it. bagatello = drobnůstka), snad k lat. bacca = bobule, tedy něco drobného

bagoun

ze střed. lat. baconus, a to patrně z germánského základu (něm. Bacher = divoký kanec, Bache = černá svině – do češtiny bachyně

bahno

praslovansky bagno, původně asi z jazyka církevně slovanského bagr, bagren = červeň, šarlatový podle místního narudlého zbarvení bahna, snad příbuzné s něm. Bach = potok, angl. beach = břeh

bachor

staročesky bachoř podle něm. základu Bauch = břicho

bachyně

z něm. Bache = černá svině, viz. bagoun

bajonet

z fr. bayonette, a to podle města Bayonne v jižní Francii

bakalář

z lat. baccalarius (z pův. bacca laureatus = ozdobený vavřínovou snítkou, a to s bobulí lat. bacca; nižší universitní hodnost opravňující vyučovat na městských školách

bakterie

z řec. bakteria = hůlka, podle podoby těchto mikroskopických rostlin

bál

z fr.-něm. Ball k lat. ballare = tančit

balada

pův. lidová taneční píseň, it. balatta, fr. ballade

balamutit

lidově klamat, z ruštiny, a to z mongolštiny balamut = šalebný

baldachýn

z it. baldachino = pův. skvostná látka hotovená v Bagdádu (středov. název Baldach, pak ozdobný pokrov nad trůnem, kazatelnou nebo i postelí

balet

it. baletto = taneček z lat. ballare = tančit

balík

ze staroněm. ballo = balík papíru (srolovaný) do fr. balle i balon

balit

z obalit, a to z ob(v)alit, valit, a to pod vlivem něm. (ein)ballen

balkon

z románských jaz. (it. balcone), a to z germ.  (něm. Balken = trám)

balon

z rom. jazyků (fr. ballon, it. ballone)

balvan

pův. z vých. jazyků asi z turečtiny, ve starší češtině bolvan, rusky bolván = pařez, polsky balwan = kláda, špalek, socha pohan. bůžka

balzám

z řečtiny balsamon = vonná mast, a to ze semitského jazyka (hebr. ba’al šemen = pán olejů, mast všech mastí), pův. asi až fénické

bambitka

viz bandita, banda

bambule

ve staré češtině okrouhlá nebo zakulacená krabička na mast apod., it. bambola = panenka (bambino = dítě)

bambus

holandsky bamboe, angl. bamboo, fr. bambou z jávského bambu

banda

z něm. Bande, pův. germánské; pův. vojenská družina, později loupeživá cháska různých vyhoštěnců ke germ. bannan

bandáž

z něm. (Ver)-band = obvaz a toto skrze fr. (přípona –age)

bandita

viz banda

bandur

z it. pane duro = tvrdý chléb

báně

z románských jaz. (it. bagno, plurál bagni = lázně, fr. bain ze střed. lat. banna, a to z pův. lat. balneum (z řec. balaneion = koupán, lázeň)

banka

z it. banca, a to z něm. Bank = lavice; ve středověku lavice, na níž směnárníci pracovali. Někdy jim tyto lavice pro výplatní potíže bývaly rozbíjeny ( odtud bankrot z it. banca-rotta = původně rozbitá lavice). Sem též bankovky – státní dluhopis z něm. bankocetle

banket

z it. banchetto = lavička; pův. domácí přátelské pohoštění, nyní slavnostní hostina (fr. banquet)

bankovky

z něm. bankocetle; vl. státní dluhopis viz banka

bankrot

z it. banca-rotta = původně rozbitá lavice viz banka

bar

z angl. bar = nálevna, pult, a to románského původu (fr. barre = zábradlí)

barák

skrze fr. ze špan. barraca = zatímní bouda, zvl. vojenská, dnes lidové označení domu obecně

barbar

z řec. barbaros = cizinec (vl. ten, kdo mluví nesrozumitelně)

baret

z fr. barette = plochá čapka

bariéra

z fr. barriere viz barikáda

barikáda

z fr. barricade = zatarasení ulice těžkými sudy (fr. barrique = sud) za pouličních bojů, odtud i bariéra

bárka

z lat. barca = člun (fr. barque, něm. Barke), a to skrze řec. baris, a to dále z vých. jazyků – koptické bari = člun

baroko

rusky barókko, polsky barok(o), panevropské; vykládá se přes portugal. barroco, špan. berruco = nádor, kaz na perle k lat. verruca = bradavka – tedy jako odchylka od starších stavitelských slohů (gotiky, renesance, fr. barroque = podivný)

baron

z románských jazyků barone = šlechtický titul ke germ. baro = bojovník

barva

ze staroněm. farwa (nyní Farbe)

baryton

z it. baritono = těžší hlas než tenor, k řec. barys = těžký

baryum, Ba

Baryum……. (řeč) barys = těžký

basa

z it. basso = nízký ( o hlubokých tónech), 1. hudební nástroj kontrabas, 2. lid. vězení podle fr. au violon (= v houslích)

basilika

it. basilica, byzantsko-řec. původu basilikos = královský, basileus = král, tedy pův. královský chrám

bašta

z it. bastia, a to k bastire (fr. batir) = stavět

baštit

hojně jíst, asi z cikánského: to je bašta!, baštant – o lidech blahobytných

bát se

základ pravděpodobně v staroindickém slovu bhayam = bázeň, bhimas = strašný, odtud do litevštiny bijoti-s = báti se, bajus = strašný, němčiny beben = třásti se

baterie

z fr. batterie k battre = bít, střílet

batik

z jávštiny, zvláštní technika barvení nebo zdobení látek

batist

druh tkaniny, pojmenována podle jejím francouzském vynálezci Frant. Baptiste z Chambray

batoh

asi z něm. Bandtuch = ranec uvázaný na ruku, s nejasným vztahem k jazyku církevně slovanskému batog = prut, bič, důtky, slovensky batina = hůl, snad, že byl původně nošen na holi přes rameno

bavlna

z něm. Baumwolle

bazalka

z it. basilico = bazilika viz basilika

bazar

asi z ruského bazár, a to z perštiny, znamená tržiště

bazén

z franc. bassein k lat. bassus = nízký, spodní

bazilika

viz basilika

bazilišek

z lat. basiliscus (biblicky ještěr)

bažant

z něm. Fasan, a to z řeckolatinského phasianus (podle města Phasis u Černého moře)

bažina

viz bahno

bečet

z dětské řeči be-bé

bečka

praslovanského původu, buď přímo z řeckého byttis, byttion = bečka, sud nebo skrze něm. Butte, Butte vzniklo z lat. podoby butis = bečka (it. botte = sud, fr, bouteille = láhev), z rozšířeného řeckého tvaru bytine (středověkou latinou butina) je naše bedna a putna

bedla

druh houby, vychází pravděpodobně z řeckého bolites, z něhož lat. boletus = hřib, odtud do ostatních jazyků (litevsky budele = hřib)

bedna

ze staroněm. butina, putina = vydlabané dřevo, soudek, a to z řec. pytine

bedro

snad souvisí s lat. femen, obyč. femor = stehno

bekyně

1. členka náboženské společnosti begardů (staročesky pikart), jejíž příslušnice sluly lat. beguinae, 2. bekyně sosnová – zool. druh motýlů (podle šedého zbarvení křídel s kresbami), zvaných též mniška

belhat

asi expresivně podle kulhat

Benedikt

lat.pův.  benedictus = požehnaný,blahoslavený

benzin

benzol, slovo mezin. umělé k benzoe (pryskyřice stromu benzoového, užívaná jako voňavka, lat. benzuinum)

bérce

viz bedro

berkelium, Bk

Berkelium…….podle města Berkley v Kalifornii

berla

z lat. ferula

beryllium, Be

Beryllium……. (řeč) berrylos = minerál beryl

beton

z franc. béton = druh malty

béž

druh barvy z franc. beige, a to z it. bigio = světložlutý (přirozená barva ovčí vlny)

bi-

(z latinské číslovky bis-) = dvakrát, ještě jedna ;

bible

z řeckého biblia = knihy

bibliofilie

"knihomilství, záliba ve vzácných knihách" z řeckého biblion – kniha + -filie – z řeckého milovat, obliba, obdiv;

bidlo

pův. čím se bije, později tenká dlouhá tyč vůbec

biliár

z franc. billiard, ze starošpan. vilorta, jež vzniklo z lat. vitis = větévka, prut a retorta – starošpanělská hra baskického původu, při níž se šťouchaly kuličky pastýřskou hůlkou mezi kolíky, dnes kulečník

biřic

z it. birro = hlasatel, pochop (též sbirro = obecní posel, zřízenec), a to ze středověkolat. birruarius

biřmovat

z lat. firmare = utvrzovat ve víře

bisexualita

"pohlavní obojetnost, známky obojího pohlaví u téhož jedince" z latinského bi- + sexualis – sexus – pohlaví

biskup

ze staroitalského biscopo (do něm. Bischof, angl. bishop), a to z řeckolat. episcopus = dozorce

bismut, Bi

Bismuthum……. (něm) weisse masse = bílá sloučenina

bizardní

viz bizarní

bizarní

z franc. bizzare = zvláštní, a to ze špan. bizzaro = statečný, rytířský

bizon

americký buvol, z angl. bison

blábolit

asi z lat. balbus = koktavý

blanket

ze středověkolat. blanchetus = bílý, čistý

bláto

slovanské bláto byl snad název pro světlejší odstín země (viz bahno), kdežto pro rudý odstín se používalo výrazu bahno; přešlo do řečtiny baltos = bažina a některých dialektů román. jazyků

blok

z franc. bloc = balvan (jako překážka); ve významu útržkovitý zapisník z něm. Block(kalender)

blond

něm. označení pro světlé vlasy (die blonde Isolde) z franc. blonde, které však s ostatními román. (it. biondo, špan. blondo atd.) je germ. původu; staroindicky bhradna = rudý

bloumat

asi expresivně k bloudit viz blud

blud

k indoevrop. bhlendh = stmívat se, pološero, klam

bluma

druh ovoce, něm. Pflaume

blůza

z franc. blouse, a to ze středolat. pelusia (podle egyptského města Pelusium), druh látky

bob

asi z praevropské latiny faba (něm. Bohne)

bobr

lat. fiber, keltsk. befer, bulh. beber, něm. Biber, litevsky bebrus; vznik redukcí z kmene značícího brunátný, srovn. staroind. babhrus = hnědý, angl. brown, něm. braun a Bar = mědvěd

bodrý

z rusk. bodryj = čilý, veselý vlivem něm. Bieder = dobrý, hodný

bohatýr

z rusk. bogatýr, a to z pers. bahadur = zápasník

bohém

z franc. boheme = cikán, pak člověk umělecky nadaný, ale vedoucí neukázněný život

bohrium, Bh

Bohrium…….na počest Nielse Bohra

bohyně

viz bůh

bochník

ze staroněm. fochenz = bochánek

bojkot

z angl. boycott (podle anglického kapitána Jamese Boycotta, který byl pro dopravní obchodní neplechy vyloučen z veřejného obchodního styku, protože poškozoval stát)

boltec

z něm. (Ohr)-bolz, přitvořením k bolc, genitiv bolce

bomba

viz buben

bombardon

hudební nástroj, etymologicky viz bomba, buben

bombast

ze středověkolat. bombacium (tkanina sloužící k vycpávkám na způsob vatelinu), a to z řec. bombyst = chomáč, zámotek

bonbon

z franc. bonbon = cukrovinka, vlastně expresivně v franc. bon = dobrý

Bonifác

lat.pův. (homo)boni fati = (člověk)dobrého osudu; bonum facere = dobroděj,dobrodinec

bor

indoevropský základ bher- = ostrý, špičatý, tedy jehličnatý srovn. staroislandsky borr = les

bór, B

Borum……. (arab) burah; (perš) buraq = minerál borax

borovice

jehličnatý strom etymologicky viz bor

borovička

druh kořalky etymologicky viz bor

borůvka

botanicky etymologicky viz bor

Brno

jiný praslovanský kořen pro bláto – Brno, Brná, Brniště = původně hliniště

brom, Br

Bromium……. (řeč) bromos = zápach, puch