proč a kdy a jak vznikly pojmy dálnice a silnice

12. července 1971 se slavnostně a se vší pompou otevřel pro motoristy první úsek dálnice u nás mezi Prahou a Mirošovicemi. Trasu 21 kilometrů tenkrát nejdříve projeli papalášské šestsettrojky, aby vzápětí tu obyvatelstvo sešláplo plynové pedály na podlahu a uvařilo svoje trabantíky, škodovičky a žiguláčky. Dlouho se pak nic nedělo a už koloval vtip: „Víš proč tomu říkají dálnice? Postaví se kus silnice a dál nic!“

Pominu technický stav této stavby dnes, všichni víme své, a soustředím se pouze na etymologii a vznik samotného slova dálnice. Slovo dálnice vzniklo daleko dříve a to už v druhé polovině 30. let 20. století. Tenkrát byla potřeba sjednotit se v názvu už ze samotné podstaty plánů. Každý nazýval tuto víceproudou dálkovou a rychlostní komunikaci jinak. Národní silnice, dálková silnice, automobilová silnice, autodráha, apod. Nejčastěji pak italskou počeštělou podobou autostráda.

Za duchovního otce označení se všeobecně považuje český stavební inženýr a kapitán ženijního vojska Karel Chmel (1908 - 1983), který se výrazně podílel na modernizaci silniční sítě před 2. světovou válkou. Chmel jednoduše vytvořil zkratku ze slov dálný  a silnice a vzniklo jednoslovné a jasné označení dálnice. Pan kapitán si určitě neuvědomil, že slovo dálný se k nám dostalo z ruštiny a neznamená daleký a do dálky vedoucí, ale vzdálený, odlehlý. Označení se rychle ujalo i vžilo pro svoji jednoduchost a především pro koncovku –nice, která velmi dobře koresponduje s již dříve zavedenými názvy pro dopravní zařízení: silnice a železnice. Toto je oficiální verze výkladu. Docela neoficiálně to bylo tak, že při kreslení plánů ing. Chmel označoval další a další nákresy komunikace v krajině šipkou a slovem „dál“!

Termín silnice je mnohem starší a málokdo také ví, jak ke vzniku došlo. Silnice také nekopíruje žádný z evropských jazyků a je to vlastně takový  solitér. Až do 14. století se silnicím neřeklo jinak než cesta, stezka a pěšina. O cesty se téměř nikdo nestaral a tak byly plné výmolů, bláta a kamení. Jedinou starostí bylo spíše to, aby se v houštinách podél cest neskrývali loupežníci a tak se namísto oprav pouze nařizovalo klestit vše podél cest. Teprve ve všech ohledech prozíravý Karel IV. si uvědomil, že jen po dobré cestě budou do země jezdit kupci, obchodníci a řemeslníci. A to vlastně platí dodnes. Nařídil postavit nové pevné mosty přes řeky, budovat příkopy pro odvod vody, brody přes potoky a hlavně zesílit cesty tak, aby se na nich nebořily ani těžké vozy. Těmto zesíleným „silným cestám“ se začalo zkráceně říkat silnice.

Motorway – angl., die Autobahn – něm, autoroute – fr., autostrada – i., superstrada – i., autopista – špaň., автомагистра́ль – rus., diaľnica – slov. 

http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info/historie-dalnic

 Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč