proč baráčníci

K pátrání po baráčnících mě přivedlo filmové zpracování Dobrého vojáka Švejka. Jaroslav Vojta v epizodní roli předsedy baráčníků se svěřuje spoluvězňům: „Lidi na slavnost baráčníků přijeli z celé naší vlasti. Jenom řízků jsme měli napečeno dvě sta kilo a prý, že máme oslavy kvůli smutku zrušit. Jen jsem jim odpověděl, až dohrají Hej Slované a už jsem byl tady…“

Po pádu ministra vnitra rakouské monarchie Alexandra Bacha roku 1859 se začíná v Čechách volněji dýchat. Roku 1861 je vydána tzv. Únorová ústava, která umožňovala v českých zemích rozvoj spolkového života. Výjimkou nebylo ani město Kolín. V roce 1873 vzniká první baráčnická organizace. Nejedná se ale v žádném případě o spolek majitelů baráků, nebo vlastníků jakéhokoliv domu nebo i sebemenšího baráčku. Jde o sdružení lidí, kteří mají vztah k myšlence udržovat staročeské zvyky a tradice a uchovávat původní kroje Čech, Moravy a Slovenska.

Tak proč tedy baráčníci? Že by spolek založil Josef Barák, český vlastenec doby obrozenecké, který byl za svůj neohrožený postoj v otázce národní rakouskými úřady stihán a dokonce i vězněn. I to je omyl! Baráčníci s ním nemají nic společného, nanejvýš to, že se ukázali být dobrými vlastenci podobně jako on.

Pravda je jinde. První spolek baráčníků vznikl v kolínském hostinci „U Šleitrů“, kterému se lidově říkalo „Baráček“!

Od samého počátku se jednalo o spolek nepolitický. Myšlenka se postupně rozšířila téměř do celých Čech, do Vídně i Spojených států amerických. Počet členů se neustále zvyšoval. Po konci 2. světové války se spolu s ostatními zapojili do obnovy republiky nejen pracovně, ale i finančně. O tom svědčí dar republice 300 tisíc korun na obnovu Staroměstské radnice v roce 1948 a podpora pro národní účely ve výši 2,9 milionu korun.

Období po roce 1952 baráčnické obce poznamenalo, kolínskou nevyjímaje. K jejich dosavadní náplni (kulturní a národopisné) přibyly socialistické závazky k politickým výročím. A to v podobě sběru odpadových surovin, brigádnických hodin a hlavně v psaní různých hlášení. Nutno podotknout, že mnohdy byla kolínská obec vyhodnocena a finančně odměněna pouze za tyto aktivity. V těchto letech se kolínská obec zúčastňovala každoročních prvomájových průvodů.

Dnes je činnost baráčníků zaměřena převážně na předvádění krojů, udržování starých tradic, zvyků, popularizace lidových písní, tanců, pořádání různých zábavných a humanitních akcí s myšlenkou navzájem si pomáhat.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč