proč manžel a manželka

Všichni etymologové se shodují na tom, že manžel a manželka jsou zkomoleniny. Těžko tedy lze tvrdit něco jiného. Jste na tom stejně, jako napsat zcela originální  návod na zatlučení skoby a nakonec skončíte u toho jednoznačného: Přiložte skobu špičatým koncem k zasádrovanému kolíčku a kladivem ho zatlučte. Ve staročeštině ta slova zněla malžen a malženka a jejich dnešní podoba je výsledkem odborně řečeno přesmyku, záměny hlásek l a n.

K přesmyku sice došlo, ale jak kde. V Polsku například nikoliv, takže tam mají slova malžonek a malžonka, což je bližší původnímu praslovanskému malžena. Laik by si mohl myslet, že jde o malou ženu, ale ve skutečnosti je to muž a žena, prostě manželé. I výraz bratsestra se jako bratr a sestra nedochovalo.

Když etymologové pátrají hloub, je jim jasné, že druhá část slova malžena je žena, před první částí, před tím mal- jsou ale tak trochu na rozpacích. Nejde ovšem o zkrácení slova malý, jak se spekuluje. Podle některých je slovo malžena jakýmsi půlpřekladem starohornoněmecké složeniny malwip, tedy vdaná žena, přičemž wip, žena, naši předkové přeložili a první část nechali v původním znění. Jsou ale i jiné teorie, někteří v onom mal- vidí buď germánské man, nebo slovanské mož, což obojí znamená muž. Další soudí, že první část slova malžena souvisí se slovem mladý. Manželství přece lidé obvykle uzavírají v mladém věku. Všechny tyto teorie o vzniku slov malžen a malženka a z nich pocházejících dnešních výrazů manžel, manželka a manželství lze pokládat za možné. 

A kdo vymyslel manželský trojúhelník? Prvně toto spojení užil Henrik Ibsen ve svém dramatu Heda Gablerová, které mělo premiéru v roce 1890.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč