proč od milníku k milníku je všude jinak daleko
Milníky jsou lepší patníky a charakterizuje je to, že jsou od sebe na míli daleko. Bylo (je) na nich vytesáno odkud a kam je to kolik mil. Stojí u cesty, u silnice, u trati nebo splavného vodního toku. Milníky byly budovány již ve starověku. Je jisté, že když vedou všechny cesty do Říma, vedly tam i milníky. Snad i proto nejnapapanější je tzv. nultý milník a mají ho na Forum Romanum v Římě poblíž vítězného oblouku Septimia Severa. Je z pozlaceného bronzu, zakončený zlatou koulí. Své zlaté milníky měly i jednotlivé provincie říše římské.
Původní míle, ta první míle, která byla historiky zaznamenaná, byla právě míle římská 1 mille passus (latinsky krok i dvojkrok) a bylo to přesně 1000 dvojkroků, levá - pravá, celkem 1 483 metrů. Jeden krok se tehdy počítal tedy 74,15 cm. Zajímalo mě, jak k této míře dospěli tehdejší zeměměřiči a představte si, že nechali pochodovat individuálně setninu vojáků a výslednou vzdálenost zprůměrovali.
Míle je tedy délková míra a má dvě charakteristické vlastnosti. Používala se ve všech dobách, po celém světě a každá byla jinak dlouhá. Ani Karlu Jaromíru Erbenovi nebyla míle cizí. „Knížku jí vzal a zahodil a skokem byli deset mil!“ říká umrlec v Kytici. Kolik že ta míle Erbenova mohla být? Kolik měřil umrlcův dvojkrok? Nebo to bylo jinak? „Moc se panenko, moc se ptáš, jen honem pojď, však uhlídáš...“
Tu míli, co známe z atletiky a na kterou se běhávají i světové rekordy, tak to je takzvaná anglická statutární míle a měří 1 609,36 m.
Ani námořní míle nepatří do soustavy SI, ale je na ni vázána definice a používá se zejména v námořní a letecké dopravě. Byla odvozena z délky jedné obloukové minuty zemského poledníku, tedy jedné minuty zeměpisné šířky. Dnes výhradně užívaná mezinárodní definice stanovuje délku námořní míle jako 1 NM = 1 852 m (přesně).
Zeměpisná míle je jednotkou vzdálenosti a také nepatří do soustavy SI. Velikost jedné zeměpisné míle je definována jako 1/15 poledníkového oblouku, tedy 7 420 metrů.
Jak jsem se zmínil již na počátku, charakteristickou vlastností pro míle byla jejich různá délka. Ale v Rakousku tomu dali ještě korunu. V roce 1763 za Marie Terezie počalo vojenské mapování. Délka 1 vídeňského palce (26,34 mm) na mapě, odpovídala vzdálenosti 400 vídeňských sáhů v terénu, tj. 758,6 m, což je 1 000 vojenských pochodových kroků. 10 takových palců na mapě je 7 585,936 m (4 000 vídeňských sáhů) a to je míle, ale už ne vídeňská, ale rakouská.
Jiný zdroj ale říká, že rakouská míle byla 288 000 vídeňských palců. Vynásobením palce 26,34 mm x 288 000 dostaneme 7 585,920 m, což je o 16 cm méně. Já vím, říkáte si, dnes už je to stejně jedno a těch pár centimetrů na 7 a půl kilometrech, to nic neznamená. Jenom jsem chtěl ukázat na to, jaký je v mílích zmatek a hokej. Navíc zdroj uvádí, že se jedná o míli vídeňskou poštovní.
V Belgii zase poštovní míle měřila 7 800 m a korunu všemu dává staročeská míle měla 365 provazců po 52 loktech, tedy 18 980 loktů, což je 11 225 m.
Rozptyl tedy obrovský. Od 11 kilometrů do necelého půldruhého.
Ve velké oblibě měli milníky komunisté, ti šli neustále od milníku k milníku ke světlým zítřkům a výraz milník se ve významu „důležitý jev nebo důležitá událost, která je rozhraním“, používá dosud. Milník tedy neznamená milovník či milenec, jak se někteří domnívali, to by byl staročesky zase milec.
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
 Předchozí | Další  |
