proč Přemysl Oráč zapíchl do země otku

Když se budete poptávat, co to je otka, každý se hned rozsvítí jak lampión. No otku přece znám! Otku zabodl do země Přemysl a jel vládnout! A mají pravdu. Přemysl Oráč zapíchnul práci a založil důležitou dynastii. Podle pověsti. Od těch časů se asi říká: "Dneska už to zapíchnu, mám práce plný zuby!"

Pověst také vypráví, jak Libušin bělouš vedl posly ke svému budoucímu vladaři jistě a bez zaváhání. Celých 80 kilometrů. To všechno je známo. Ale co to tenkrát Přemysl zabodnul a k čemu ta otka byla? Podle pověsti pak měla z násady vyrůst pověstná lipka. A pak. Měla otka něco společného s tehdějším zemědělstvím? Nebo dokonce s orbou, když byl ten Oráč? Než na tuhle otázku odpovím, něco z historie ne tak dávné.

Ta údajná slavná zapíchnutá otka stadická dlouho ležela v Národním muzeu, ale nikdo tomu moc nevěřil. Nalezl ji 20. října 1836 pod Volskou horou u Stadic nádeník Ignatz Honolke. Byl to jakýsi kus starého rezavého železa. Svůj nález si nenechal pro sebe a pochlubil se jím stadickému rychtáři Franzi Guthovi. Obec Stadice, která leží nedaleko Ústí nad Labem, proslavila právě ze všeho nejvíc pověst o zakladateli dynastie Přemyslovců, povolaném od pluhu přímo na český trůn. A tak i v tomto případě počalo platit, že přání je otcem myšlenky. Jelikož byl rychtář člověk vzdělaný a sečtělý, ocitla se údajná otka přes úřad řehlovického panství, kam Stadice spadaly a přes hraběte Ervina Nostice-Rienecka až do Národního muzea. Zde byl až do roku roku 1837 předmět veden jako: „Přemyslova otka železná". Nález Stadice.

V té době ještě nikdo nedovedl konzervovat železné předměty a tak, jakmile se něco takového vykopalo ze země, za čas to zcela zrezivělo. Na prach se tak rozpadla i „stadická otka Přemyslova". Naštěstí po tom záhadném předmětu zbyla důležitá stopa. Na poslední chvíli ji nakreslil geolog Antonín Frič a její kresbu zařadil mezi vyobrazení pravěkých lidských výrobků, kterými doprovázel své články v učebnici o české geologii. Obrázek je sice malý, ale zřetelný. Současným, podstatně více poučeným badatelům je z něj zřejmé, že tajemný předmět z úpatí Volské hory nebyla otka, ale železná sekerka z mladší doby laténské - tedy o pár set let starší, než doba, v níž se měl odehrát Přemyslův příběh. Pokud to není jen pohádka.

Jaká tedy vlastně ta otka byla a k čemu sloužila? Píší, že to byl malý železný nástroj s vějířovitou plochou, nasazený na dřevěné tyči, sloužící k čištění radlice pluhu a také k pohánění tažného dobytka. V Čechách je otka doložena již u Keltů v době laténské. Když já ale zase nevím, jak vypadá vějířovitá plocha, jak to popisují. Že by kruhová výseč? Kdo ví...

Kdyby snad někdo někde někdy objevil obrázek otky, prosím, ozvěte se zde: e-kniha@seznam.cz

Tak tenhle náčrtek přišel na moji zvědavost. Je z deváté přednášky o historickém zemědělství a najdete tam toho zajímavého z historie zemědělského nářadí spoustu.  Článek je na stránkách studentů archeologie Filosofické fakulty Jihočeské univerzity a odkaz najdete zde: http://mistr-bucket.sdeluje.cz/6406-devata-prednaska-2042011.html

Tak studetko Moniko díky moc! Jak to ale ten Přemysl, řečený Oráč, udělal a kterým koncem otku zapíchnul? 

 

foto otky zaslal 10. 6. 2015 Petr Vopata

 Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč