proč se říká: ani mrť

Často jsem přemýšlel o tom, co to ta mrť vlastně je. 

Nepatří mu tady ani mrť. 
Nezbylo po ní ani mrť.
Do mrtě mrťoucí. 
Vybral si to do poslední mrtě.

Aha? Co by se stalo, kdyby třeba jedna mrť zbyla? Jaká je to vlastně jednotka? Váhová nebo objemová? A jak je velká? Mrť. Je větší než gram nebo mililitr? Nebo je snad stejná? Když ale ještě odebereme z mrtě půl mrtě, jsem přesvědčen, že i zbytek bude mrť. Ale kdybychom opravdu odstranili všechnu mrť, zbylo by opravdu nic? Kdo ví. Třeba to ještě trochu zasmrdí. 

Co to ta mrť vlastně je? 
Podstatné jméno ženského rodu pochází ze staroslověnštiny: mъrtъ od merti („mřít"). Pozoruhodné je, že ačkoliv se mrť jazykově vyskytuje i v množném čísle, ve skutečnosti množné číslo „mrti" je nesmysl, neboť ani tisíc mrtí není o nic větší než mrť jedna.

Personifikací bezvýznamné mrtě pak vznikne ještě bezvýznamnější mrťafa.

Další význam je v lesnictví. Mrť lesní humus nebo lesní stelivo a vznikne tlením hrabanky, což je jehličí, drobné větvičky a listí.

V zemědělství se říká mrť neúrodné vrstvě půdy pod úrodnou prstí, tedy pod oranicí. Zde se nabízí vysvětlení ustáleného "vybrat do mrtě" - odstranit vše užitečné a cenné až do dna. 

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč