proč slaměný vdovec, slaměná vdova

Samozřejmě, že spojení slaměný vdovec neznamená muže, kterému zemřela  žena, ale muže, kterému žena na čas někam odjela a je lhostejné kam. K mamince, do lázní, na chalupu, na služební cestu atd. U slaměných vdov je tomu stejně. Muž tak zůstává doma sám buď osamoceně, nebo neosamoceně... To už je ale jiný příběh.

Jak ale toto spojení vzniklo? Co má takový člověk společného se slámou?  Mudr. Zbyněk Mlčoch na svých stránkách říká: „Spojení slaměný vdovec není původní, neboť vzniklo ze spojení slaměná vdova. Další nesporný fakt je, že toto slovní spojení do češtiny přešlo z němčiny, že slaměná vdova je překlad německého Strohwitwe. Všechno další, co o spojení slaměný vdovec říké, je tak trochu nejisté. Existují celkem tři teorie vzniku tohoto slovního spojení.

Podle první jde o mimomanželské sexuální styky, které se odehrávaly kdesi na slámě. Žena, která byla opuštěna jaksi na slámě, byla vdova nepravá, vdova slaměná. Druhá teorie říká, že jde o vzpomínku na zvyk, podle něhož nevěsty, které nebyly pannami, což byly většinou vdovy, nosily slaměný věnec. Jak by ale vdova, která se chce znovu vdávat, souvisela s vdovou nepravou či dočasnou, tato teorie neříká. A tak asi nejpravdivější bude teorie třetí. Podle ní na počátku stálo německé označení hastroše do polí slovem Strohman, slaměný muž. Strohman byla napodobenina muže, byl to nepravý muž, a tak se slovo Stroh, sláma, začalo vnímat jak synonymum pro napodobeniny a nepravé věci. Například pro nepravé, tedy dočasné vdovy a vdovce.

Nakonec si říkám, že takový člověk, takový muž, manžel na čas opuštěný pečující ženou, ztrácí postupem času glanc, tu mu chybí knoflíček, tu si musí vzít nevyžehlenou košile nebo umolousané kalhoty, že nakonec k tomu strašáku v poli, tomu Strohmanovi, nemá moc daleko. I když jsou i muži, kteří naopak zazáří! I ženy samozřejmě!

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč