proč se mazaným lišákům říká Ferina

Když byli Adam s Evou vyhnáni z ráje, měli z toho nejdřív radost. Zdálo se jim, že jsou jaksi z dohledu a víc svobodnější než před tím. Ale brzo se jim začal takový život zajídat. Měli hlad, museli tvrdě pracovat, přišly nemoci a trápení. Naštěstí Adam dostal kouzelnou hůlčičku a ta měla zvláštní moc. Kdykoliv jí udeřil do moře, vyšla z vody ovečka a beránek. I bylo co jíst a čím se odívat. Jednou se ale hůlčičky zmocnila všetečná Eva. Po jejím šlehnutí vyskočil z moře vlk a beránky a ovečky sežral. To se Adamovi nelíbilo a chtěl Evě hůlčičku vzít. Jak se o ni prali, hůlčička se zlomila. Eva ji naštvaně hodila do moře a hle. Z vody se vynořilo pěkné chlupaté zvíře s dlouhým huňatým ocasem! Hned Evu napadlo, že bude mít z kožešiny náramně nádherný a teplý kožešinový límec. Stvořila totiž lišku. Jenže zároveň uvedla na svět lest, potměšilost, čtveráctví a podobné nectnosti.

Tak líčí lišákův příchod na svět starofrancouzský „Román o Lišákovi“. Dostal jméno Ferina. Snad z latinského ferina = zvěř, zvěřina, ferinus, zvířecí, divoký, ale tady bych se přimlouval za otazník, podobně jako etymolog Václav Machek, nebo Karel Čapek, neboť víc než divokost převládala u něj mazanost a úskočnost.

Román byl sepisován od 12. století a navazoval na bajky Ezopovy. Ferina je lišák, který všechna vyprávění propojuje a je hlavním hrdinou. Francouzi začali spojovat jednotlivé anekdoty v krátké příběhy, a po dvou stoletích už měl román 100 000 veršů. Původní mravokárná ezopská tradice se vytratila ve prospěch dobrodružného a bujarého veselí a někdy velmi neslušného vyprávění, jak to vyhovovalo francouzské povaze. Ferina řádí, napaluje bližní, a i když i on utrpí sem tam nějaký šrám, jeho lstivost a vtip má pořád navrch. Nakonec už mají všichni jeho hříchů dost a lišák je předvolán před soud pana krále, tj. lva a velkou radu zvířat. Jenže, hádejte, kdo se nedostaví. Obžalovaný!

Čul Ferina, šelma vycinkaná,
jaká by tam byla přivítaná!

Nakonec byl Ferina před soud přivlečen, ale všechno svatouškovsky zapřel. V poslední chvíli, už se smyčkou na krku, nabulíkuje králi, že všechno si na něj vymysleli, protože  věděl o tom, že se proti králi chystá vzpoura. Za svoje lživé odhalení se stává ministerským předsedou.

Poučení: Vždy se vyplácí v nejvyšších kruzích, na každého něco vědět, i kdyby to měla být lež!

Zdroj: Co to je, když se řekne… Olga Spalová a kol., nakl. Svoboda, 1968, cena brožovaného výtisku 19,10 Kčs
Poučení: autor

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč