proč a jak bzdít a zabzdít spolu souvisí

Slovo bzdít pochází ze středověku a podle všech indicií znamená pouštět větry, ulevit si, pšouknout si, zkrátka prdět. Odvozené slovo bzdina – ten, kdo je hubený, nebo získá velmi málo při hodnocení – získá bzdinu. Je to na bzdinu – je to na nic, nestojí to za nic, tedy stojí to za prd. Historie zaznamenala i Bzdinku s velkým B. Jan Hvězda z Vícemilic, zvaný Bzdinka (již víme asi proč) byl v době husitské táborský hejtman.

Význam slova zabzdít je jiný, ale k našemu překvapení je to jen zdánlivé. Zabzdít znamená trochu přitopit, zavlažit místnost. Co má ale společného zabzdít a bzdít? V Dodatcích k Dialektickému slovníku moravskému z 2. dubna 1910 se píše: zabzdít = smradem naplniti. Dobře víme, že přitápíme nejčastěji večer v létě. To se ale v komíně přes den usadil teplý vzduch a často kamna naplní místnost kouřem. Tedy teplo, ale i smrádeček.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč