proč falešné argumenty, falacie, jsou tak u politiků oblíbené

Už jsi přestal bít svou matku? Typický klamný řečnický trik. Jde o takzvanou komplexní otázku kde s odpovědí nemůžeme ani souhlasit, ani nesouhlasit, aniž bychom tvrdili něco, co je nám podsouváno. Pokud souhlasit budeme, přiznáme, že jsme matku bili a přestali jsme. Pokud souhlasit nebudeme, je to ještě horší…, bijeme ji stále. Když někdo záměrně formuluje takto otázku, tak chce, aby toho tázaného obvinila jakákoliv odpověď.

Takové a podobné triky ale známe všichni dobře především z politických diskuzí. Politické debaty jsou přímo přehlídkou těchto klamných nebo chybných argumentů. Odborně se jim říká falacie. A některé se objevují tak často, že mají dokonce své vlastní jméno. Velmi populární je zaútočit na osobu, s kterou diskutujeme. Tomuto triku se říká argument at hominem, nebo-li k člověku. Velmi pěkně o tom píše Karel Čapek: Polemizující musí uvést jak je intelektuálně a mravně nadřazený svému odpůrci. Nebo, což je totéž: Je nutno dát najevo, že odpůrce je omezenec, blbeček, tlachal, nula, dutá nádoba, taškář, nevzdělanec, onuce a vůbec objekt nicotný, aby se s ním vůbec mluvilo.

V řečnickém: Každý rozumný člověk ví…, jsou spojeny hned dva klamavé argumenty. Otrávení studny a argument at populum – k davu. Tím otrávením studny rozumíme použití předpojatého jazyka, které odsuzuje ten argument ještě předtím, než ho vůbec vyneseme. Typická vyjádření jsou: rozumný člověk ví, hodné dítě, správný chlap, dobrý lékař, apod. Tento pojem se vztahuje k člověku, který má argumentaci přijmout. Když ji přijmout nechce nebo nemůže, tak se automaticky řadí do opačné skupiny – tedy k nehodným dětem, nerozumným lidem a mizerným lékařům.

Argument k davu používáme, když chceme zkreslit skutečnost a argument by měl být přijat jenom proto, že většina lidí si myslí, že věci takové jsou a ne proto, že jsou pravdivé nebo nepravdivé. Jako příklad si můžeme uvést slogan: Kdo neskáče, není Čech, nebo, kdo nepije pivo není správný Plzeňan.

Takových klamů je nepřeberné množství a řečníci a politici jsou na to systematicky a permanentně školeni. Na závěr uvedu alespoň jeden konkrétní, jmenuje se argumentace kruhem. Ten název je výstižný. Pravdy závěru jsou obsaženy již v premisách úsudku. Například: Protože každý, kdo jí ovoce a zeleninu je zdravý. Pak samozřejmě ten kdo nejí zeleninu není zdravý, což není pravda.

Kdo nejde s námi, přece ještě nemusí jít proti nám a může si jít svou vlastní cestou… 

zdroj: ČT2 12. 6. 2010 O češtině

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč