proč furt, kór, kách

Toto jsou slova sice nespisovná, ale daleko častěji užívaná v hovorovém jazyce, než jejich spisovné ekvivalenty.

Příslovce furt, které jistě každý zná, je utvořeno z německého fort (pořád, dále, neustále, bez ustání) a velice úspěšně konkuruje na celém našem jazykovém území spisovnému pořád a poněkud knižnímu stále. Dostalo se i do žertovného okřiknutí hučfurt a do slavného rčení: „Furt se de!“

Podobně nápadné a  frekventované je i slůvko kór, které vzniklo z německého gar (ganz und gar - úplně, zcela, naprosto). Toto gar se ale v německých nářečích vyskytuje v podobě gór nebo kór a stejně tak se vyslovuje i u nás s k nebo g a vyslovuje se dlouze i krátce. Znamená samozřejmě příliš nebo také vůbec. Například: „To už je gór moc starý“, nebo: „na to já kor nic nedám“. Kromě toho znáte toto slůvko ve významu teprve a zvláště: „Ten to kór nesvede“. „Budeš tam brzo, kór když budeš utíkat“.

Do třetice je tu opět příslovce kách. Znamená náhle, rázem a přišlo k nám z bavorského nářečí. „Šel na to moc kách“ tj zostra. Ve středních Čechách je tento výraz znám i jako ve významu „na mol opilý“. Tady vidíte, co takových drobných hostů v naší běžné řeči žije a pokud se takováto expresivní a citově zabarvená slova vyskytují v soukromých projevech, není to nic proti ničemu a naopak naši řeč oživují.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč