proč hasačert a kde na takového hasačerta narazíte

Tak já vám to povím tentokrát hned zkraje. Pokud budete mít štěstí, narazíte na hasačerta ve mlýně. Je to technické zařízení sloužící k přesívání mouky. Jeho vznik je datován již do poloviny 15. století. Melivo se dostávalo mezi kameny a tzv. lub, který jsme již probírali minule zde. Odtud bylo melivo tlačeno otvorem v trámu do truhlíčku a do pytlíku (c) v moučnici (a). Hasačert otřásal pytlíkem z řídkého plátna, jímž propadla část mouky do moučnice, zbytek se dostal na pohyblivé síto - žejbro, kde docházelo k dalšímu třídění. Pohyb hasačertu zajišťoval vaček (vačka dnešní terminologií), k němuž byla přitlačována pytlovací odrážka (i) pomocí pytlovací pružinky (j). Právě pytlovací odrážka při přeskakování o vaček ostře klapala. Podobné zařízení bylo i nad mlecími kameny a zajišťovalo pohyb. Ale dost techniky.

     Samotný výraz hasati, tvrdí Josef Dobrovský, je prý odvozen od staročeského rejditi. Ovšem dost ostře se proti tomuto názoru ohrazuje slovenský lingvista 18. století, literární sběratel a obroditel Juraj Ribaye. Z korespondence je patrný důraz, se kterým Dobrovskému sděluje, že se vyptával mnoha mlynářských pomocníků a ti povětšinou připisovali původ výrazu hasačert německému Hasenschreck, což můžeme volně přeložit jako zaječí třesoucí se strašpytel. Snad pro tu vlastnost stále se třesoucího se síta. Foneticky tedy házenšrek a to už je při neustálém hluku v mlýnici konečnému hasačert dost blízko.

Jednou vám budu o tom vyprávět...

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč