proč kachny za to nemohou

Například takový ostříž. Myslíte si, že ostříž má opravdu tak vynikající zrak? Ten takzvaný ostříží? Omyl! Přídavné jméno ostříží vzniklo od slovesa střežiti - hlídati. Možná, že tedy ostříž si také hlídá to svoje jisté, ale se zrakem to má málo společného.

To zase takový strnad, to ano. Vystrnadit někoho, ze sestavy, z místa, z baráku, z domu - to je mu docela podobné. Sloveso vystrnadit má význam: Přimět k odchodu, dostat ven, vypudit, vyhnat. Jeho vznik objasnil už Josef Jungmann těmito dnes půvabně znějícími slovy: "Když se strnadi hnízdí, samcové řevniví (žárliví) vyštipují násilně soumily své". Jde tedy o chování strnadích samců při hnízdění. Jsou nesnášenliví, každého z blízkosti hnízda vyhánějí, vypuzují, vystrnaďují.

„Jíš jak vrabec!" slyším často výtky rodičů dětem. Myslí tím, že sem tam do něčeho zobnou a pořádně se nenají. Rodiče jsou ale na velkém omylu. Kdyby se jejich ratolesti živili jak vrabci, naopak by sežrali na co by přišli. Hlavně tu potravu, která není určena jim a schraňuje si ji pracně někdo jiný. Potrava vrabců musí být energeticky velmi bohatá, neboť ptáci nemají tolik času věnovat se sběru a musejí rozvíjet složité sociální vztahy. 

Pokud někoho přistihneme, že lelkuje, tak tedy: Nečinně hledí, bloumá, okouní, zevluje. Etymologické slovníky nám povědí, že sloveso lelkovat vzniklo z pojmenování ptáka, který se jmenuje lelek. Lelek je pták, který létá v noci jako netopýr a má i jeho „styl" létání, ale příbuzný je  sovám.

Kdysi se o lelcích říkalo, že nemají oči, a tedy člověk lelkuje, když takzvaně kouká do blba, nebo jen tak vejrá podobně jako výr, který se také za světla tváří jakoby neměl zrak. Lelkovat by tedy bylo "vypadat jako slepý lelek". Slovník české frazeologie a idiomatiky, který vyšel před zhruba deseti lety, to ale vidí úplně jinak. Souvislost mezi lelkem a lekováním je podle něj v zívání, v koukání s otevřenou hubou. Kdo lelkuje, často zívá, má otevřená ústa. Stejně jako lelek, který v noci chytá hmyz do svého pořád otevřeného a ještě k tomu širokého zobáku. Dále slovník půl větou naznačuje, že by tu mohlo jít také o kolébavý způsob letu. Pokud tomu dobře rozumím: lelkující, při chůzi se líně kolébající lidé připomínají kolébavý let lelků.

Nejhůře to ale odnesly kachny. Tak se totiž nazývá neověřená novinářská zpráva, kde si buď ze čtenáře vystřelil onen autor zprávy, nebo jeho zdroj. Mohou za to s určitostí francouzské Zemědělské noviny, které roku 1775 otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen.

Kachny měly být chyceny za pomocí žaludu, uvařeného v projímadle a uvázaného na rybářský vlasec. Ten měl lovec přinést k rybníku, kde žijí kachny a předhodit jim ho. Některá z kachen nastražený žalud spolkla, ale díky projímadlu ho ihned vykálela, pak žalud spolkla druhá, opět ho vykálela a tak to pokračovalo, dokud nebylo celé hejno navlečené v řadě za sebou na vlasci jako korálky. Tento způsob lovu je samozřejmě nesmyslný, ale dostal se i do literatury. Obdobně měl totiž chytat kachny i legendární baron Prášil.

Tuto a jí podobné kuriózní, neověřené informace vydavatelé novin opatřovali latinskou zkratkou N .T. (Non testatur) - neověřeno. Fonetická podoba zkratky - enté - je zvukově podobná německému die Ente, česky kachna. Je tedy pravděpodobné, že za vznikem tohoto pojmu stojí jak vymyšlená historka o chytání kachen, tak i slovní hříčka se zkratkou N. T.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Novin%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_kachna
http://hledani.rozhlas.cz/?query=vejrat&back=&defaultNavigation=&
a jiné

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč