proč lachtan, tuleň a mrož

Až do prvních desetiletí počátku 19. století pro mořské savce, ploutvonožce jako jsou mrož, tuleň a lachtan pojmenování neexistovalo. O pojmenování se zasloužil jediný člověk, tvůrce především chemického a botanického názvosloví Jan Svatopluk Presl.

Původ názvu lachtan našel Presl v Rusku. V ruském nářečí se mluví o lachtáku, nebo také laftáku, které staří Rusové jako pojmenování velkého tuleně přejali snad od některého národa ze severovýchodní Sibiře.

Vzhůru Slované, řekneme si, neboť i vzor pro tuleně viděl Presl v Rusku. Tam se mu říká tjulen, což je snad z laponštiny. První Preslův nápad byl zkombinovat ruské pojmenování a naše slovo tele, protože tuleni se telatům podobají. Tím vzniklo pojmenování teleň. Později si ale Presl teleně rozmyslel a v práci Ssavectvo. Rukověť soustavná k poučení vlastnímu se vrátil ke skoro přesnému přepisu z ruštiny v podobě ťuleň. A proč my říkáme tvrdě tuleň? Protože na některých místech Ssavectva sazeči udělali chybu, zapomněli na háček a právě tato chybná znění Josef Jungmann pokládal za správná a uvedl je ve svém slovníku. A už to tak zůstalo.

Ani mrož se nevyhnul ruskému původu a to nejprve v původní ruské podobě morž, což je z laponského zvukomalebného morší. Pak se ale ve zmíněné práci Ssavectvo... a tak dále... objevila podoba mrož. Eva Havlová, která o Preslových zoologických termínech psala v roce 1992 v Naší řeči, uvedla, že se to stalo "z ne zcela jasných důvodů", já myslím, že ani tentokrát nemůžeme vyloučit nějakou hloupou chybu, která z původního morže navěky v češtině udělala mrože.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč