proč letos jedeme jenom na maltu

Jedinci, kteří chtějí být vtipní za každou cenu, často na dotaz, kde stráví letos dovolenou, odpovídají, že na maltě. Nemyslí tím samozřejmě ostrov Malta ve Středozemním moři, ale stavební pojivový materiál (písek + vápno + voda + příp. cement) a opravu, nebo stavbu svého domu - útulku. Ha, ha.

Asi málokdo ale předpokládá, že Malta i malta spolu dost úzce souvisí. Malta jako samostatný stát existuje teprve od roku 1964. Na ostrov se cpal odjakživa kdekdo. Nejprve Féničané, Řekové, Kartaginci, Římani, roku 904 sem přišli arabští Saracéni, pak Johanité – maltézští rytíři, Normané...,nechci zdržovat, aby před rokem 1820 tu vládli Francouzi. Přijde mně to asi tak, že když náhodou někdo plul okolo, ostrov obsadil, zanechal tu skromnou posádku a bylo to. Pak jeli okolo jiní, filigránské strážce ostrova přeprali a obsadili ho zase ti noví, o pár lidí silnější. A tak to šlo celé dějiny. Jméno ostrovu dali ale Řekové. Znělo to Melité a kdo zná aspoň trochu řecky, tak ví, že melité znamená útulek. Náhoda? Nikoliv! Tedy i bydliště, potažmo dům.

Český název pojiva stavebního materiálu malta pochází ale z jiného řeckého slova malthé. V původním složení to byla směs vosku a smůly a používala se k vyplňování spár lodí. Řecký výraz malthé souvisí se slovy malakos a malthakos, které mají význam měkký a slovo malta ve významu měkké pojivo se dostalo k nám poměrně běžnou cestou. Z řečtiny přešlo do latiny a malta byla tentokrát tmel z vápna a sádla. Pozůstatek této směsi jsou dnešní směsi s glycerínem, odpuzující vodu. Z latiny se slovo dostalo do italštiny, kde už znělo malta. A ve středověku význační italští stavitelé a zedníci, kteří u nás působili, nám zanechali krom malty i mnoho zajímavé architektury.  


Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč