proč lidem pracujících v dolech se říká horníci a ne dolníci

Je to taková hezká nelogičnost češtiny. Na divadle hrají divadelníci, na zahradě pracují zahradníci, v pokladnách pokladníci a například v zámečnictví zámečníci. Jen v dolech nerubají dolníci, ale horníci. Výrazy důl a doly zcela zjevně souvisí se slovem dole. A přesně tam, dole, stovky metrů někdy i kilometrů pod zemí pracují lidé, kterým říkáme horníci. Proč vlastně?

Slovo důl je opravdu odvozeno od příslovce dole. Jde o slovo všeslovanské (ostatní Slované říkají dol, dól, dôl, nebo dô), mající indoevropský původ, takže je najdeme i v dost exotických jazycích. Welšky se důl řekne dol a staří Islanďané pro něj měli pojmenování dalr. Češtině je důl příbuzný se slovy dole, dolů, dolík, dolina, údolí a také třeba podolek, tedy dolní okraj košile.

Slovo horník skutečně pochází z příslovce nahoře.  Obě slova horník i nahoře vznikla z výrazu hora. A hora je původní pojmenování toho, kde se dolování v dolech v drtivé většině provádělo, tedy v horách, na horách. Lidé pak, kteří odcházeli do hor kutat a kopat, byli logicky horníci, i když kopali a kopou horizontálně. Zde by se spíše nabízelo zase jiné pojmenování: horizontálníci. Vzpomínkou na ty doby je pojmenování Kutná Hora, Březové Hory, atd. Zde byly  hory a doly na stříbro.

Ještě bych měl dodat, že staří Čechové slovem hora označovali i les, lesy rostly a dosud rostou hlavně v kopcích a výraz jdu do hory, jsem často slýchal ještě ve svém dětství ve významu jdu do lesa.

Inspirováno zdrojem: Zákulisí slov Michal Novotný


Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč