proč nouze naučila Dalibora housti

Dojati naslouchali Pražané u věže. A když jednou zhlédli, že z okénka žaláře spouští se na provazci hrubý, plátěný pytlík, chutě a rádi dávali, co kdo u sebe měl, groše i drobné peníze. Každý myslil, že zeman ze svého tráví. Nyní viděli, že mu již zle, že přišla na něj nouze. Urozený muž sám po městě žebrati nechtěl a do vězení daru nedostal. Neměl již nic nežli své housle.

Ale kdykoliv poté zahrál, kdykoli plátěnou mošnu z vězení spustil, pokaždé mu ji plnili ti, kdož dole poslouchali, penězi, dary, aby neměl hlad a nouzi. Také nejedna milosrdná měšťanka, nejeden soused mu polepšili: podušku pod hlavu mu poslali, ložní šaty a jídlo i nejednu konvici pití. Za to hrával zástupu, když se u věže sešel odpoledne i v podvečerní čas. S utajeným dechem naslouchali, a když se pak rozcházeli, byl mezi nimi jeden hlas, že tak jako ten zeman nehraje nikdo v celičké Praze. Nevole, nouze naučila Dalibora housti. Za dne lidem hrál, sobě začasté v noci.  (Alois Jirásek)

Waaaaaaaaauúúúúúúúú. A jedno oko nezůstalo suché.
(I nadchl se tím příběhem i sám Bedřich Smetana a doplnil tu story na Sabinovo libreto hudbou a byla z toho opera, že se s ní můžeme chlubit až v Japonsku.)

Ve skutečnosti byl Dalibor z Kozojed loupeživý rytíř a docela pěkný darebák. Nebyl zavřený ve věži (podle něj nazvána Daliborka) jen tak pro nic za nic. Vše se odehrálo na Litoměřicku. Dalibor byl soused Adama Ploskovského a tvářil se jako jeho přítel. Záviděl mu ale jeho majetek a chtěl ho o něj připravit. To se mu nakonec podařilo. Poštval ploskovské proti svému pánovi a ti Adama uvrhli do vězení. Dalibor mu slíbil, že ho osvobodí, když mu naoko přepustí Ploskovice. Vzal pak licoměrně úpis, ujal se statků, ale Adama nechal štírům v hladomorně.

Teprve intervence litoměřických u krále Vladislava Jagellonského pomohla panu Adamovi na svobodu. Adam si vedl při sporu ostře a statečně, ale Dalibor se ne a ne přiznat. Teprve když byl vyslýchán právem útrpným na mučidle, jemuž se přezdívalo „housle“, ho naučilo „housti“, to je vypovídati pravdu.  Toto vysvětlení není sice tak poetické jak Jiráskovo, ale zřejmě bude z hlediska etymologického pravdivější. Co naplat. V tomto případě zvítězila próza nad poezií. Dalibor z Kozojed byl uvězněn ve věži a roku 1499 popraven.

Význam nouze, co naučí housti, je tedy přibližně stejný: Být donucen svízelnou situací k něčemu, přesněji k výpovědi. Obecněji se pak myslí, že i nouze vás může něčemu naučit a ještě obecněji, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč