proč panický strach

Pokud se vám zdá, že panický strach (čti měkce paňický - to je hrůza jak to vypadá) je obava panice z toho, že se stane terčem posměchu okolí, že ještě nic neměl s děvčetem, tak to ono nebude. Navíc pravda bude taková, že se mu budou smát a dobíjet si baterky z valné většiny opět jen panicové. Ti již „zkušenější“ a moudřejší si budou střežit své zkušenosti a možné první úspěchy i neúspěchy jako oko v hlavě. Panickým strachem nebudeme nazývat ani obavy panice před ztrátou panictví. 

Pokud si ale myslíte, že panický strach (čti tvrdě panycký – to je ještě větší hrůza) pochází někde od Olympu, budete blízko. Řečtí bohové totiž nebyli ve skutečnosti žádní hodňouskové a posmívali se druhým a baterky si dobíjeli docela rádi. S Panem, synem Hermese, neměli vůbec žádné slitování a vysmívali se mu kvůli vzhledu. Hermes, bůh lesů, lovců a pastýřů pak povolil svému synovi odchod do Arkádských lesů, kde se Pan mohl ukrývat před krutostí bohů a světa. V ústraní těchto lesů se Pan věnoval pasení dobytku a své oblíbené hře na píšťalku. I když byl Pan přívětivým pastýřem a ochráncem stád, občas nechtě vystrašil lidi i nymfy až k smrti a vyvolal v nich strach z Pana, vznikla panika a to byl ten panický strach. 

Z psychologického hlediska jde o neurotickou poruchu, charakteristickou neovládatelnou úzkostí a strachem. Záchvat paniky, resp. panický atak může trvat vteřiny, minuty, v nejhorších případech ale i více než hodinu. Symptomy panického strachu: bušení srdce, nevolnost, závrať, třas, dušení se, dýchavičnost,  pocení, bolest na hrudi, zimnice nebo pocit horečky, pocit nereálnosti, trnutí nebo pocit svědění, strach ze smrti, strach ze ztráty kontroly. Panika se dokáže velice rychle šířit a množit a mohou jí propadnout během okamžiku i celé národy.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč