proč chiméra tebe objímá jak osud, jako choroba
Víte, kdo to byla ta Chimaira? Podle řecké mytologie to byla pěkná potvora. V popředí lev, svým pozadím saň, však uprostřed koza – soptící strašný žár, jenž sálal planoucím ohněm. Navíc měla tato nestvůra místo ocasu hada. Takto ji zobrazovali Řekové na mincích, tak ji viděli sochaři, když znázorňovali její boj s Bellerofónem. A u tohoto Bellerofóna se zastavíme.
Všichni víme, že s draky a se saněmi bojovali v pohádkách rekové proto, aby osvobodili nějakou princeznu, neboť jedině princezna mohla být pro saň tou správnou potravou. Bellerofón nebyl ani princ, ani Honza, ale velmi hezký mládenec do kterého se zamilovala královna. Ale ouha! Mladík její náklonnost nijak neprožíval a uvadající královna mu byla docela protivná. Ten nezájem už ale královna nerozchodila a prohlásila, že ji chtěl znásilnit a žádala jeho hlavu. Mladý heroes si tak musel na vlastní kůži prožít klasický Putifarkovský příběh.
Král ale nechtěl s tím mít nic společného a nechtěl si ušpinit ruce zbytečně prolitou krví (asi věděl co má doma) a tak poslal Bellerofóna ke svému tchánovi, aby ho potrestal. Avšak ani ten nechtěl mladého člověka připravit o život a snad i on dobře znal svoji dceru a tak si řekl ať rozhodne osud a dal mu příležitost vykoupit se několika hrdinskými činy. Nejtěžší úkol byl nepochybně boj s Chimairou. Chimaira měla podezřelé předky a ani její sourozenci se netěšili zrovna pěkné pověsti:
| Orthos – dvouhlavý pes Kerberos – tříhlavý pes byl hlídačem podsvětí Hydra – obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami Sfinx – obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly |
Podle řeckých bájí Chimaira střežila vchod do podsvětí ve vulkanické rokli Kragu v Lykii. Statečný a hrdinský Bellerofón přiletěl na okřídleném koni Pégasovi a potvora ho ucítila okamžitě. Vylezla ze svého doupěte a chrlila na něj oheň, ale on ji zasáhl z bezpečné výšky smrtelnými šípy. První šíp ji jenom zranil a ona zaútočila na něj znovu a znovu ohněm svých tří tlam a bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofón však dal na hrot svého kopí olovo a to se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti. A bylo po ní.
Není těžké uhádnout, co Chimaira v podvědomí antických lidí představovala. Bylo to zosobnění zla. Avšak během věků vznikla z této tělesné podoby abstraktní představa a z řecké saně se stal nehmotný symbol neklidu, přeludu, který mučí, slibuje a láká a ze strašné Chimairy se stává chiméra. Jak píše Viktor Dyk:
Chiméra tebe objímá
jak osud, jako choroba.
S uhrančivýma očima –
komu se, komu podobá?
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
 Předchozí | Další  |
