proč právě ostošest

O sto šest takhle? Nebo takhle: ostošest, nebo dokonce takhle? Vostošest? Jak je libo. Zvláštní znamení - velmi frekventovaný výskyt! Zadáte-li například na Googlu ustálené spojení ostošest nalezne tento vyhledávač 18 000 stránek, kde se výraz vyskytuje: Exoti blogují ostošest, krade se ostošest, politici lobují ostošest, v kostele mezi banánovníky se tančilo ostošest, dokonce na čelních místech se tvrdí, že Jennifer Lopez s manželem Markem Anthonym ostošest souloží. Nevím jak to autoři článku myslí, zda-li mají tyhle celebrity zařazený 106. rychlostní stupeň, nebo zda stoupají 106 stupňů ke zlaté, ale budiž.

I všemožné reklamy internetového připojení tvrdí, že jedině a právě s nimi pak budete stahovat ostošest. Co to je za rychlost ta: ostošest? Nestačila by nám snad rychlost stahování ostopět, nebo snad dokonce jen ostočtyři? Nebo budoucnost patří dvojnásobné rychlosti odvěstědvanáct? Jistěže ne, ani dvojnásobná rychlost nebude nikdy vyšší než ostošet. Proč tedy právě toto spojení. Co to znamená a kde se tu vlastně vzalo?

Ostošest je v jazyce českém vyjádření něčeho maximálního, s plným nasazením. A proč právě ostošest? 

Nalézt odpověď nebylo jednoduché. Snad trochu to osvětlí citát z časopisu NAŠE ŘEČ, Listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého, vydávaných Českou akademií věd a umění z roku 1937, str. 282: 

Vysvětlení o původu rčení „o sto šest" podal pan řídící učitel V. Ladislav Malý z Příbrami, ovšem s mohutnou výhradou stran její konečné platnosti: „R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde "o sto šest", a některý z kolegů je brzo zanesl i do vtipů do Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé". Ověří-li se tato zpráva pana řídícího Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se běžná rčení mohou rozšířit po celém území jazyka.

No, moc bych tomu nevěřil, jenomže...
Pak se nezávisle zjevila tato indicie a známý jazykovědec Vlastimil Styblík to v roce 1983 potvrzuje. I on se odvolává na časopis Naše řeč, který otiskl téměř před padesáti lety pokus o výklad původu tohoto rčení. V 21. ročníku NŘ (1937) na str. 282 informuje redakce o tom, že dostala od řídícího učitele v. v. (zřejmě ve výslužbě) Ladislava Malého z Příbrami zprávu, kde vysvětluje, jak vznikl uzus "o sto šest". Je to spojeno se sázkou dvou mladíků. Jeden z nich získá dívku. Měl na to 106 dní.

Takže asi to tak nějak bude. Mějte se a žijte si ostošest!

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč