proč se jezdí někde vpravo jinde vlevo

Úplně prapůvodně, kdy se cestovalo koňmo, se jezdilo všude vlevo! Mělo to svůj logický důvod v pudu sebezáchovy. Většina lidí jsou praváci a těm se lépe nasedá zleva a určitě je bezpečnější nasedat z krajnice než z prostředku cesty. Většina cestujících byla také ozbrojena nějakou sečnou zbraní, jejíž pochva na levém boku by při nasedání na koně neskutečně překážela. Také při střetnutí s ozbrojeným protivníkem měl pravák lepší šanci obrany z levé strany cesty.

Jak se tedy pak stalo, že dnes se ve většině zemí jezdí vpravo? V lidnaté Francii povozníci začali používat velkoobjemové vozy tažené několika páry koní. Kupodivu nepřišli na to, že se potah se nejpohodlněji řídí z kozlíku, ale vozka seděl na hřbetě posledního koně vlevo. Opět proto, že se na něj nejlépe nasedalo a na ostatní koně před sebou dobře viděl. Jelikož kočí seděl nalevo, bylo pro něj přirozené, že chtěl každý protijedoucí povoz míjet po své levé straně, aby si byl jist, že se na úzké cestě povozy nezrazí. A jelikož v té době patřila velká část dnešních Spojených států Francii – Louisiana se rozprostírala od Mexického zálivu až po Quebec – přenesl se tento zvyk i do Ameriky. Francie uzákonila jízdu vpravo v roce 1794, rok po Dánsku, které prosadilo tento zákon o rok dříve.

První, kdo na evropském kontinentu zavedl násilně pravostrannou dopravu nebyl Hitler, ale Napoleon. Pro upřesnění: Napoleon Bonaparte byl, co myslíte? Přesně! Levák! A zakomplexovaný… Franz Josef, netuším, jak ho mohla Sisi tak šíleně milovat, zase nemohl ráno spát a zavedl…, ale to je jiná historie a tisíc moudrých to po staletí nezměnilo. Ale vraťme se ale k Bonapartu. Napoleon tehdy uzákonil ve všech zemích, které okupoval, jízdu vpravo. Tedy: v Holandsku, Belgii, Lucembursku, Švýcarsku, Německu, Polsku, v severní Italii, ve Španělsku a také v Rusku kde do té doby o nějakém pořádku v dopravě neměli ani tušení.

V nepokořených státech se dále jezdilo vlevo. Velká Británie, Rakousko–Uhersko, Portugalsko a ve Skandinávii. Na Balkáně si každý jezdil jak chtěl. Velká Británie uzákonila jízdu vlevo v roce 1835 a zákon platil i pro všechny její kolonie. Levostranný provoz tam platí dodnes, i když už asi nikdo nenastupuje do dopravního prostředku s šavlí v pochvě. A i tam se o jízdě vpravo uvažovalo, ne že ne. Nejdříve u levostranného provozu zůstávali Britové z úcty k tradicím. V 60. letech 20. století o změně vážně uvažovali. 10 miliard liber, které by změna stála, byla částka pro stát likvidační a je jisté, že se rok od roku stále zvyšuje.

V Italii, jak známe Italy, byl i dopravních pravidlech dlouho zmatek. Jeď jak umíš – to bylo základní pravidlo až do roku 1912, kdy byla uzákoněna jízda vpravo v Římě, ale rozšíření zákona se celá země dočkala až v roce 1926. Legrační situace nastala po rozpadu Rakouska-Uherska v Rakousku, kde se v krajích, v nichž kdysi dosadil místní správu Napoleon, jezdilo vpravo a ve zbytku Rakouska vlevo. Do oškubaného Československa vjel 15.března 1939 Wehrmacht vpravo a bylo po váhání.

Ve zdroji, z kterého jsem čerpal, je změn sem a zase tam ještě hafo, ale jedna mi  hodně, ale hodně něco připomněla. Poslední kontinentální evropskou zemí, která opustila levostranný provoz bylo Švédsko. V roce 1955, kdy už se ve všech sousedních zemích dávno jezdilo vpravo, vypsal švédský parlament referendum na změnu. Ačkoliv 82.9% občanů hlasovalo pro zachování levostranného provozu, usnesl se parlament volených zástupců opačně a raději už žádný plebiscit neorganizoval. Vpravo se ve Švédsku začalo jezdit v neděli 3. září 1967 v pět hodin ráno a bylo hotovo a co měl ten národ dělat?

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč