proč lhůta vypršela

Všiml jsem si toho nekompatibilního spojení teprve nedávno. Je tak zažité, že nás ani nenapadne o tom přemýšlet. Bylo by přece logičtější vyjadřovat se: Půl roku uběhlo, čas na písemnou práci uplynul, dva roky vojny utekly jako nic, tedy slovesy jakéhosi souvislého pohybu, toku a podobně. I v jiných jazycích je tomu tak.  Die Stunde ist verflossen, die Frist ist abgelaufen, hodina prošla, lhůta uplynula. V srbochorvatštině godina je protekla, rusky время побежалo – čas utekl a podobně.

Kde se však vzalo spojení s jevem meteorologickým?

Existuje množství vědeckých studií jazykozpytců na toto téma, ve kterých se původ spojení obhajuje. Například ve staré češtině mělo totiž sloveso pršeti ještě také význam „padati, sypati se“ (Bible pražská Eccl 14, 19), nebo jedno se rodí a druhé prší alia dejiciuntur (Bible pražská Eccl 14, 19), a „vypršěti“ znamenalo tolik co „vypadati, vysypati se“. Například v souvětí: Když ve mlýně mezi žernovy zrno vyprší, tehdy sě bez užitku jeden žernov o druhý kazí (Hus, Výklad viery, kp. M, f. 306a). Stejně tak se ještě dodnes místy říká zrno vyprší na zem, žitečko vyprší, tedy zrna vypadají z přezrálých klasů.

Těch příkladů, které byly v historii literatury zaznamenáno je mnoho a jazykovědci a zpytci slova popsali už dost papíru na obhajobu toho či onoho názoru. Chcete-li se vědecky a na několik hodin ponořit ještě hlouběji, tak více najdete níže:
Myslím ale, že původ spojení je docela prostý a jednoduchý. Ve staročeštině pršeti znamenalo přece také prchati, utíkati, běžeti. Tedy:  Vaše lhůta na rozmyšlenou vypršela, uběhla, utekla…     

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč