proč se říká: "být na štíru"
Významy rčení: „být s někým na štíru“ (v rozporech, v neshodě) i „s něčím na štíru“ (neovládat to, zápasit s tím) jsou dnes běžné a jasné. Původ rčení je podle encyklopedií v astrologických představách o tom, že některé dny jsou pro člověka příznivé a jiné nikoliv. Z planet pak je údajně nejméně příznivý „zlobivý“ Saturn, ze znamení zvěrokruhu pak Štír.
Ve znamení Štíra příroda začíná být k člověku nepříznivá. Jistý astrolog Klaret již ve 14. století ve svém díle pokládá za úplně nejvíc nejhorší den ze znamení Štíra, den zasvěcený sv. Havlovi (16. 10.) a důrazně doporučuje v tento den nic nezačínat. Slunce je ve znamení Štíra 25. 10. – 21. 11., zdá se tedy, že Klaret byl trochu mimo mísu. Musíme si ale uvědomit, že až do roku 1582 platit takzvaný juliánský kalendář. Za pontifikátu papeže Řehoře XIII. z jistých důvodů vzniká kalendář gregoriánský, který posouvá datum o 13 dní kupředu. Postavení hvězd ale papež změnit nedokázal. Tak postavení hvězd a planet za Klareta na sv. Havla odpovídalo dnešnímu 29. 11.
I Jan Neruda si neodpustil připomenout, že hospodář v tento den za žádnou cenu nesmí odstavit telátka, neboť by mohla zemřít. Ani Klicpera se se Štíry nijak nepopasoval. Ve svém Loketském zvonu připisuje všem narozeným v tomto znamení nepěkné vlastnosti jako je vychytralost, jízlivost, úskočnost a dokonce i zločinecké sklony.
Jisté je jedno. Štíři, škorpioni z řádu pavoukovců jsou tvorové, jimž je radno se vyhnout a jsou spojováni se smrtí. Takový pouštní Parabuthus transvaalicus je schopen v rozčilení bodnout a vystříknout jed, který může být pro nemocné, děti a starší osoby smrtelný. Naštěstí štíři mají rádi teplejší kraje a jejich severní hranicí v Evropě jsou Alpy. A pokud štíra používáme ve spojení s předložkou na, tak s tím si starosti nedělejte. Jde jen o ustálené spojení podobně, jako se v našem jazyce ustálilo: jedu na letiště, na přehradu, na hodinách bude pět, je to na pytel atp.
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
![]() | Další ![]() |