proč Baba Jaga

Baba Jaga (rusky Баба Яга, jihoslovansky Baba Roga neboli Stará baba)  je mytologická postava. V pohádkách má podobu staré ženy nevzhledné tváře s křivým nosem s bradavicí. Žije nejčastěji sama ve stavení v hlubokém lese (se nedivím), které je obehnáno plotem z lidských hnátů, v chaloupce na kuří nožce, nebo přinejhorším i v jeskyni. Společnost ji v drtivém případě dělá kočka nebo havran. Disponuje vodou mrtvou i živou a vlastní kouzelné zrcadlo nebo křišťálovou kouli, aby věděla, co se děje ve světě. U nás  se přemísťuje pomocí koštěte pod označením ježibaba, případně jedubaba. V ruském folklóru létá ve stoupě a odráží se tloukem. Je zosobněním zlé síly. Zabloudí-li k její chalupě člověk, posadí ho na lopatu a šup s ním do pece.

Když Baba Jaga umírá, stromy se ohýbají k zemi a hučí vítr.

Představte si, že ta poslední věta je z etymologického hlediska opravdu pravdivá. Baba značila ve slovanské mytologii mračno. Mračno obyčejné. A Babajaga, jedubaba, ježibaba je také opravdu personifikace. A víte čeho? Mračna bouřivého, mračna, při kterém bývá opravdu pořádný vichr. Jen u nás existuje několik desítek kopců pojmenovaných Baba. Kopců, co častěji pokrývají mračna, často bouřlivá mračna. Tak tedy proto.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč