proč se říká: "je to v čudu!"

Na první pohled se zdá, že pokud je něco v čudu, tak je to odvanuto jako dým bramborové natě rychle a náhle kamsi do! Ale kam? Kde se ten čud nachází? Nevěřili byste, dnes již neexistuje, ale jsou přesné doklady o tom, že se nacházel v Horních Počernicích.

V roce 1919 se z Ruska do Počernic vrátili legionáři Václav Buřil, původně disponent Agrární banky, Josef Buřil skladník v továrně Praga a Joe Skrivanek narozen v Chicagu, který se s oběma bratry seznámil na lodi, plující z Vladivostoku do Evropy. Po celé dva měsíce cesty Buřilům nafukuje Skrivanek hlavy o americké zemi neomezených možností a tady někde se postupně začal rodit společný projekt naší trojice, bankovního úředníčka, skladníka z automobilky a amerického pojišťováka, o možnosti založit v Čechách první leasingovou společnost, kampeličku, specializovanou na nákup automobilů.

V té době byl automobil velký přepych. Jak známo, auta je třeba umět nejen zkonstruovat a vyrobit, ale důležité je také umět je prodat, a to bylo po skončení první světové války velmi těžké. Auto bylo tehdy považováno za velký luxus, zejména porovnáme-li průměrnou cenu osobního vozu (cca 20.000 Kč) s průměrnou měsíční mzdou, která činila v roce 1919 asi 190 Kč. Banky se v té době stavěly k financování automobilů velmi zdrženlivě, přece jen šlo o novinku a bankéři bývají vždycky dost konzervativní. Naopak Joe Skrivanek konzervativní nebyl ani trochu. Společně s bratry Buřilovými založili předchůdce dnešních leasingových společností, kampeličku specializovanou na nákup automobilů: ČESKOMORAVSKÉ ÚVĚROVÉ DRUŽSTVO.

1. českomoravské úvěrové družstvo mělo celkem 21 zakládajících členů včetně předních počernických osobností. Zakládající schůze se uskutečnila 20. ledna 1920 v sále hostince Na Kovárně, kde byl také sjednán pronájem prozatímního sídla družstva. Znalosti a zkušenosti Václava Buřila z finančnictví, píle mladšího Josefa, ale zejména pak podnikatelský duch Joe Skrivanka přinášely své ovoce. Během prvního roku dosáhly vklady výše 1.189.329,60 Kč, v roce 1921 pak 1.552.341,20 Kč.  1. českomoravské úvěrové družstvo, podle moderního “amerikánského“ způsobu nazývané zkratkou ČUD, mělo po dvou letech činnosti dvojnásobek členů a rezervní fond ve výši 395.808,97 Kč. Peníze na nová auta se rozdělovaly členům podle schválených pravidel. Nákup osobního automobilu na účelový úvěr se stával stále populárnější, k čemuž jistě přispěly i oficiálně vyplácené prémie za získání dalšího člena do družstva nebo reklama v tisku. V roce 1920 bylo celkem pořízeno 5 nových osobních vozů a navíc jedna hasičská stříkačka na podvozku Praga pro Sbor dobrovolných hasičů v Nehvizdech. V roce 1921 už ČUD zafinancoval 33 automobilů.

A???

Joe Skrivánek kampeličku nakonec, dnes by se řeklo, vytuneloval a rezervní fond odvezl do Ameriky. Václav Buřil odjel za ním a oba dostali v Americe po 16 letech vězení. Josef Buřil, který byl také obviněn se oběsil. Ale peníze byly stejně v čudu (nebo v ČUDu?)

Celý osud tří hochštaplerů si můžete přečíst podrobně zde. Námět nám zaslal Přemysl Frýda. Děkujeme!

 Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč