proč se říká: má máslo na hlavě

Mít máslo na hlavě nebude nic příjemného a každý ví, co to znamená. Ten, kdo má máslo na hlavě, je zatížen  vědomím viny či spoluviny a proto nemůže volně jednat.

Máslo funguje i v mnoha dalších slovních spojeních a obratech. Když mluvíme, jako když másla ukrajuje, mluvíme přívětivě. Když s někým jednáme jako s máslem, jednáme s ním opatrně. Jde-li nám něco jako po másle, jde nám to hladce a lehce, stejně lehce, jako když máslem projede horký nůž. Všechny ty obraty vznikly z toho, že máslo je měkké, hladké a snadno se teplem rozpouští. U výrazu, byl na něj jak máslíčko, už ale cítíme trošičku čmoudu pokrytectví a pochlebování.

"Jak je ten náš rodný jazyk barvitý a krásný!" řičel blahem jeden náš renomovaný novinář nad rčením „máslo na hlavě“. Ale v tomto případě zbytečně. Máslo na hlavě k nám přišlo až počátkem  19. století z Francie, kde vzniklo již ve středověku. Trhovkyně, které falšovaly kvalitu másla, byly připoutány k pranýři a na hlavu jim byla posazena hrouda tohoto tuku. Pro exekuci byl vybírán zvláště parný den, aby bylo na co se dívat. Báby u pranýře ječely, máslo se nádherně rozpouštělo a stékalo jim po vlasech a obličeji na šaty. Teprve, když byly mastné od hlavy až k patě, byly s výstrahou propuštěny. To bylo „vostudy…“!

Němci zase říkali: "Máš-li máslo na hlavě, nechoď na slunce!" Tak to ty naše „vostudy“ zase ani nenapadne. Klidně se vyhřívají u svých korýtek, omastek jim teče po bradě a ještě u toho hlasitě mlaskají.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč