proč se říká: tahat horké kaštany z ohně
Rčení "tahat horké kaštany z ohně" používáme v případech, kdy nás někdo obvykle nutí lstí k nepopulárním či nebezpečných činnostem.
Narazil jsem v jedné knížce na originální vysvětlení vzniku tohoto rčení a tak se rozdělím. Rčení vzniklo k mému překvapení ve Vatikánu. Komorníci renesančního papeže Julia II. (1503 – 1513) si prý jednou krátili kdesi v zákoutí vatikánského paláce dlouhou chvíli pečením kaštanů v ohni. Když se kaštany dopékaly, byli na chvíli odvoláni. Po návratu spatřili zajímavou podívanou. Papežova opice držela kočku a nutila ji vyhrabovat ze žhavých uhlíků pečené kaštany – pochopitelně proto, aby si na nich sama pochutnala a nepopálila se.
Francouzský básník La Fontaine (1621 – 1695), který především ve svém rozsáhlém díle satiricky zobrazil společnost, v bajce Opice a kocour tento příběh z vatikánského dvora poněkud obměnil. Opice nenutí kocoura k tak nepříjemné činnosti násilím, ale diplomaticky – lichotkami a lstí.
Příběh o tahání horkých kaštanů z ohně se v různých obměnách vyskytoval již ale mnohem dříve. Ve 13. století ho například vyprávěl arménský bajkař Vartan. Tak kdy a kde mělo rčení, tahat horké kaštany z ohně, premiéru, nevím. Jisté je jedno. Pečené jedlé kaštany patří k lahůdkám po celém světě už dlouho.
Zdroj: Jádro pudla, Phdr. Josef Krátký, 1991
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
![]() | Další ![]() |