proč ten zase pindá

Pindáním rozumíme žvanění, kecání, tlučení prázdné slámy, plácání do větru, tlachání i kafrání. Žádný řečník se nebude plácat po rameni, když mu řekneme, že pindal. Je to ale absurdium. Pindat je odvozeno od slavného básníka, pěvce, květomluvce a řečníka Pindarose. Jeho jméno bylo s úctou a s láskou vyslovováno  v celé Helladě a znát zpaměti jeho verše patřilo k povinnostem vzdělanců.

Pindaros byl nakonec tak proslulý, že vstoupil i do středoškolských čítanek novověkých. To  bylo jeho neštěstí. Zlenivělá středoškolská mládež nelibě nesla, že se musí učit jména jakýchsi dávno zapomenutých mrtvých mudrců a protestovala svérázným způsobem. Znevážila krasořečníkovy výkony tak vynalézavě, že začaly vzduchem létat dvojky, trojky a často i známky horší a to i z chování. Dílo Pindarose  bylo tak hromadně studenty devalvováno na pindání o ničem.

Vzhledem k tomu, že ani nevíme, kde byl Pindaros pochován, nemůžeme se přesvědčit, jestli se náhodou neobrací v hrobě.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč