proč velbloud uchem jehly

„To se nikdy nestane, aby bohatý pán si vzal za ženu chudou holku. To radši projde velbloud uchem jehly!“ říká postava matky Peštové, kterou ztvárnila Antonie Nedošinská. Matka Peštová ví o čem mluví. Jako mladá dívka se zamilovala do bohatého pána a nakonec zůstala sama s dítětem. Proto svoji dceru Zuzku (Jiřina Štěpničková) chrání před takovou známostí a domlouvá jí, ať si najde hodného, slušného chlapce, který to s ní bude myslet upřímně. Avšak lásce se poroučet nedá…

Samotné spojení pochází z Bible, přesněji je z Nového zákona z Matoušova a také z Lukášova Evangelia a vyjadřuje něco absolutně nemožného. Doslova zní: „To spíš projde velbloud uchem jehly...“ Ačkoliv Bible je plná různých přirovnání, žádné jiné není tak absurdní a navíc žádné jiné se tu nevyskytuje na dvou místech. V obou případech ho řekl Ježíš a v obou případech pokračuje: „ …než bohatý vejde do království Božího.“

Rčení o velbloudu a uchu jehly vzbuzovalo pozornost vždy, protože se stylu obvyklých Ježíšových podobenství vymykalo. Proto badatelé bádali celé věky a vznikly dvě teorie. Podle jedné nejde o otvor na konci skutečné jehly, ale o branku v jeruzalémských městských hradbách, která se Ucho jehly jmenovala, protože byla úzká a nízká. Tou brankou by velbloud neprošel.

Druhé vysvětlení je ještě zajímavější. Podle něj nešlo o branku, ale o chybu. O písařskou chybu v řecké verzi Bible. V řečtině jsou dvě velmi podobná slova: kamelos, které znamená velbloud (jasně cigára Camelky!), a kamilos, jak se říká lanu. Písař tak lano zaměnil  za velblouda a z celkem běžného přirovnání: „Spíš projde lano uchem jehly…“ vzniklo to magické, surrealistické a zajímavé s velbloudem. Kdyby měli tehdejší šiřitelé Bible k dispozici „ctlr+c a ctlr+v, tak by se takový milý omyl ani nestal.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč