proč vlna jednou sedmá jednou devátá
Pozor na sedmou vlnu! Je nevypočitatelná. Dlouho je nenápadná (...), přizpůsobuje se svým předchůdkyním. Ale někdy vyrazí. Vždycky jenom ona, vždycky jenom sedmá vlna. Je totiž bezstarostná, bezelstná, rebelská, všechno setře, všechno nově formuje. Pro ni neexistuje žádné předtím, jenom teď. A potom je všechno jinak. Lepší, nebo horší? To mohou posoudit jenom ti, které zasáhla, kdo měli odvahu se jí postavit, nechat se vtáhnout do jejích pout.
Pokusíte-li se navzdory všemu vstoupit znovu do stejné řeky, ponořit se znovu do vztahu, který podle všeho nemá naději na přežití, bude váš život lepší, nebo horší, než byl předtím? A proč byste to vůbec měli dělat? Možná proto, že se nikdy nevzdáváte těsně před koncem. Tolik pohled rakouského spisovatele Daniela Glattauera v románu Každá sedmá vlna.
Sedíte na břehu moře a vnímáte tu mohutnost tu sílu a tu nekonečnost. Počítáte a nejste stavu se dopočítat. Sedmá či devátá?
| Miniaplikace | Devátá vlna podle Wikipedie je metaforické označení pro vyvrcholení negativní gradace, které vychází z námořní legendy, že devátá vlna je vždy největší, nejsilnější, nejhorší. Horší už snad je jen devátá z devátých vln! V původním významu po deváté vlně přijdou menší vlny, které opět gradují k další deváté vlně, zatímco v přenesených významech je devátá vlna často chápána jako poslední, ať už ve smyslu všezničující (pak již nezáleží, co přijde po ní), anebo ve smyslu zatěžkávací zkoušky, kdo ji přežije, má vyhráno (po deváté vlně nastane uklidnění). Počítáte a nejste stavu se dopočítat. Sedmá či devátá? Sedíte na břehu moře a jen vnímáte tu mohutnost, tu sílu... |
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
 Předchozí | Další  |
