proč funebrák

Funebrák je pohřební zřízenec a patří k němu tedy ty nejsmutnější věci v životě. Samotné slovo funebrák pochází z latinského fūnebris - pohřební, fūnus - pohřeb. Nad "u" ve slovech je vodorovná čárka. Slovník nespisovné češtiny uvádí podobné vysvětlení, navíc ještě francouzské funebre. Používá se i výraz "funerální" např. ve významu výzdoby kolem pohřbů a následně i hrobů. Měl jsem tu čest, že jsem se mohl několik let pohybovat mezi pohřebními zřízenci. Zdálo by se, že jsou to smutní lidé, ale ve skutečnosti hýří optimismem a životní moudrostí. Snad proto,  že jsou denodenně tak blízko smrti. Svědčí o tom i kousíček vtipného dialogu z Lamačova filmu Funebrák z roku 1932.

Inspektor: Napíšou tady: Vlak byl v pohybu, on doň skákal.
Funebrák: Toho jsem neviděl, ondoně. Já jsem skákal na tý mojí straně sám. Třeba ondoň skákal z druhý strany, ne?
Inspektor: Jakej ondoň?
Funebrák: Nevím, vy říkáte...
Inspektor: A jó, ne ne, to jako já myslím vás, rozumíte? Když napíšu tady ondoň, to je jako: vy - on doň jste skákal, že jo?
Funebrák: Tak já jsem ondoň? Podívejte, to je zajímavý...
Inspektor: V tomhle případě jste vy ondoň, v tomhletom...
Funebrák: Ale já jsem Hnipírdo při tom taky ještě.
Inspektor: Ale to já vím, ale vy jste jako Hnipírdo on doň skákal, ne?
Funebrák: No, tomu rozumím. Já jsem... a moje žena je ona doňa. A děti jsou donďata.

Zdroj :  Etymologický slovník

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč