proč vošajstlich, vošoust

Když slyším, že je něco vošajlich, častěji vošajstlich, zpozorním. Vždy se jedná  o činnost s nejistým výsledkem, dělat něco nebezpečného, nahnutého, podezřelého,  riskantního. Zní to vlastně stejně, i když s poněkud jiným významem, jako německé nářeční (dos is et) wos Scheißlich, což je: das ist etwas Scheußliches (to je něco strašného).

Navíc vošoust je člověk nedůležitý - podřadný. Také jsem zaslechl, že je to vošoplsta. Dnes by se řeklo jednoduše lůzr. Zato holdegrón je velký chlap a velká žena je zase persóna. Když měla dáma milence, tak to byl šamstr, když pak chtěli vyvětrat, tak pokoj jednoduše profrišovali. Jestliže bydleli někde na vídrholci, tak vlastnili dům na větrném a neútulném místě. Lépe se měl ten, kdo jel na rajz (něm.: reisen - cestovat), neboli jet na výlet a mohl si to v klidu lajsnout (něm.: leisen – klid) , tedy v klidu dovolit.

Fofírung byl zase poprask, bouřka nebo roztržka. Hejrasa byla žena lehčích mravů a moušl přihlouplý až trapný člověk. Špás, většinou drahej špás pak předražené zboží, ale také zbytečný nákup. Když byl nákup nanic, tak jednoduše jej bylo třeba vyhodit, zlikvidovat – vyšustrovat. A také můžeme prošustrovat. Třeba peníze neuváženým nákupem nejen za zboží, ale i za nějakou službu. Z doby první republiky, odkud tyhle výrazy pochází, snad ještě uvedu petrachtovat, což znamenalo pozorovat a forichtung (z něm.: vorrichtung) - přístroj, věc, nebo přípravek, který usnadňoval práci a život.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč