proč byly grešle zlámané
Proč se říká, že to nestojí ani za zlámanou grešli? Co je vlastně ta grešle a proč se o ní mluví v drtivé většině jako o zlámané? Jak k tomu došlo a je o tom nějaký příběh?
Grešle se razily za doby panování Marie Terezie ve Vídní. Byly měděné a pojmenování bylo převzato z německého Gröschel. U nás v té době se razily české groše a malé groše – grošíky. Ty byly stříbrné. Tereziánská grešle ale postupně naše grošíky vytlačovala. Na líci těchto grešlí byla věncovitá ozdoba s nápisem „Ein Gröschel“ a letopočet 1760. Pro nás je zvlášť zajímavé, že rub těchto grešlí zdobily znaky Čech, Moravy a Slezska, nad nimiž byla umístěna koruna svatováclavská. Tyto grešle byly ale zanedlouho vzaty z oběhu a místo nich vydány pro všechny země rakouské měděné krejcary s poprsím Marie Terezie na rubu.
Roku 1781 dal císař Josef II. opět razit grešle pro české země. Byly menší než grešle tereziánské, ale jinak se jim podobaly. Grešle tohoto ražení byly posledním penízem, raženým zvlášť pro země svatováclavské koruny a právě přízvisko „zlámaná“ získala grešle josefínská.
Mezi obyvatelstvem se rozšířila pověst, že císař Josef na svých cestách obdarovává četné lidi podle svého zvyku a dává každému několik grešlí, ve kterých prý byly zataveny žluťoučké dukáty. Proto lidé každou grešli, která se jim dostala do rukou, podrobovali důkladné zkoušce. Grešle byly pilovány, řezány, přeráženy nebo lámány, aby z jejich nitra mohl být ten zalitý dukát vyloupnut. A bude to asi opravdu pravda, protože v numismatických sbírkách málokterá josefínská grešle je zachovalá a bez úhony.
Zpracováno podle zdroje, který nám zaslala Zuzana Cabicarová. Děkujeme!
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
 Předchozí | Další  |
