proč Žofie 15. května

Poslední z ledových mužů je žena. Den 15 května patří „ledové světici“ svaté Žofie Římské. Ta se narodila ve 3.století v Římě. Stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, byla pro svou víru (asi roku 305) sťata. Dioklecián bývá mnohdy považován za osvíceného, prozíravého, moderního a pokrokového panovníka. Možná i pronásledování křesťanů chápal jako příspěvek „k obecnému dobru“. Nestává se někdy i nám, že ve jménu pokroku a osvícení zabíjíme moudrost?

V roce 846 byly na příkaz papeže Sergiuse II. přeneseny její ostatky do kostela svatého Martina di Monti v Římě a zde uloženy pod hlavní oltář. Žofie Římská je zobrazována s mečem a neckami - snad symbolika její smrti stětím - ale většinou ji můžeme spatřit s knihou a palmou. K Žofii se lidé modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a také aby podpořila růst osevu na polích. Proto se doporučuje květiny umístit ven, třeba na balkon, až po 15.květnu.

Základem jména je řecké slovo sofía - přeloženo značí „moudrost“. Proto by všechny ženy toho jména - Žofie i Sofie - měly být nejen krásné, ale i moudré. Lidově se říká tomuto dni podle častých dešťů „pochcaná Žofka!“

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč