Párečky já rád

Proč bych si nedal? 
Takový páreček, mňam.

Následující receptura na párky koluje po internetu a byla získána od jednoho nejmenovaného pracovníka jisté rakouské firmy, která se zabývá výrobou uzenin na objednávku podle cenových požadavků českých hyper a supermarketů.

Obyčejné párky, receptura na 100 kg výsledného produktu:

15 kg kostní moučka
15 kg sádla
26 kg kůžová emulze
18 kg A-emulze
0,6 kg škrobu
22 kg led (strouhanky, později zvodnatí)
0,2 kg sůl
0,2 kg soja
0,1 kg emulgátor
0,1 kg koření a barviva
Výsledek: 100 kg růžovoučké párečky.

Pokud byste v receptu hledali maso, marně. Žádné tam není. DOBROU CHUŤ!

Pro informaci. V psích konzervách je vlastně úplně to samé. Stačí osolit, hodit na pánev a chutná to stejně. Akorát potom budete mít ještě navíc hladkou hebkou srst, protože na rozdíl od párků obsahuje psí žrádlo vitamíny a minerály!

To jen tak na rozjezd. Jestli si chcete dál kazit náladu, můžeme se po tom našem supermarketu 2012 rozhlédnout více. 

Mléko. Mléko je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů a co hlavní - nesrazí se! A také z něj nejde udělat domácí jogurt. Ale stojí 13,90 Kč. Nekupte to! Ani jogurty nejsou jogurty, ale jakási jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy. Ale stojí to 7,90 Kč. Nekupte to!

Do roku 1994 platily u nás zákonné normy, ještě z dob minulého režimu, které nedovolovaly, aby jogurty obsahovaly škrob, klobásy mouku atd. Nejsem zrovna přítelem starých pořádků, ale docela rád bych si aspoň jednou v roce zobnul čehokoliv z té doby. Tyto normy byly zrušeny a začala potravinová džungle. Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech, je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví. Sýry také nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.

Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek. I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.

Ani kvalita některých másel není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!
Většina čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří takzvaný karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.

Máte ještě chuť si dál kazit chuť? Tak pozor! Bomba! Lahůdkové drůbeží párečky. A na scénu přichází drůbeží separát! Co to je?

Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodávají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 70,- Kč za kilo tvoří spolu se sójou, chemikáliemi, céčky atd. jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to pozřežereme!

Ale ano. Jistě. Separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se. Ale jako krmivo pro dobytek.  Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.

Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílé a bílé maso je přece dietní!

Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.

Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.

Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová. "Hovězí" a "vepřové" maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo. Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty. Tradiční hospodská pochoutka Utopenci se dnes změnila prakticky na sójové buřty v láku a nedá se to většinou jíst. Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování.
Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.

A teď chleba, chlebíček. Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.

Úúúúú. Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. U rohlíků se neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.

Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.

Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť. Z českého piva se povětšinou staly europatoky univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu.

Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na jedenáctistupňové pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky. Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o "perlivé víno." A dalo by se pokračovat.
Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin. Například zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.

Česko vlastně na tom není tak špatně. V takové Číně se například nedávno provalilo, že přes polovinu náplně knedlíčků z jedné továrny tvoří použité papírové kartony. Ale! Pozor! Šéf Úřadu pro potraviny skončil na popravišti.

Takže u nás do supermarketu pořádné brýle a nestyďte se ani za lupu. V Bruselu zase odhlasovali menší písmenka!!! No neříkejte mi, že jde o náhodu.

Z valné většiny to co kupujeme je vlastně božské. Jen bůh ví, co v tom je a co ta která potravina obsahuje. A hlavně ta chemie. Šejkové se radují, ropa je nepostradatelná i v tomto oboru. Konečně, matně si tak vzpomínám ze školy, není ropa ze zdechlin? Inu koloběh v přírodě, tedy proč vlastně ne.

(e-kniha.eu 2012) Něco se změnilo? 

Ještě odkaz na aktuální a konkrétní humusy: Potraviny na pranýři

Líbilo se kocourkové? A kam dál? Tak mrkněte třeba sem: 

Vaříme s celebritami, Svíčková na smetaně, Kančí se šípkovou omáčkou, Guláš jehněčí, Houskové knedlíky, Výborná čalamáda, Dýňová polévka, Drbáky se zelím, Párečky já rád, Prohibice po česku, Francouzský kohoutek na víně po burgundsku, Majonéza za 5 - 10 vteřin,