proč má svatý Silvestr svátek zrovna na silvestra

ochránce domácích zvířat, patron dobré úrody krmiv, patron za dobrý nový rok

Za zástup svatých v čele se svatou Lucií a svatým Mikulášem může na přelomu 3. a 4. století římský císař Dioklecián (*243 – †313). Za tohoto vládce si nebyl jistý žádný křesťan. I mladý Silvestr byl pokřtěn, přijal slib čistoty k Duchu svatému a později jako kněz se musel skrývat v lesích nedaleko Říma. Odtud také pochází jeho jméno. V latině silva znamená lesní. Pronásledování přežil a rok po smrti Diokleciána r. 314 se stal papežem.

Podle legendy Silvestr I. vyléčil z lepry a následně pokřtil římského císaře Konstantina Velikého, který mu z vděčnosti daroval pozemek. Nyní se na tomto pozemku nachází Vatikán. Podle jednoho spisu Konstantin přenechal vládu a světskou moc Silvestru I. a jeho nástupcům nad Římem, Itálií a nad celou západní Evropou a přenesl sídlo Římské říše do Cařihradu (Istanbul) a přejmenoval ho na Konstantinopol. Tímto dokumentem dodnes mávají stoupenci Vatikánu. Naštěstí je dokázáno, že dokument je falzifikát a pochází až se 7. století.

Do Silvestrova života spadá také 1. všeobecný nicejský koncil, kde Silvestr také nařídil zhotovovat do té doby dřevěné oltáře z kamene. Zemřel 31. prosince 335 a je pochován v bazilice sv. Priscilly v Římě.

O svatém Silvestru toho moc nevíme, ale jedno je jisté. Není patronem bujarých oslav s alkoholovou smrští. Z počátku na jeho počest lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve klesající vliv církve dodal silvestrovské noci větší význam a jiný způsob oslav s množstvím pokrmů a především nápojů.

Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce. Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.

Povídá policajt kolegovi: "Představ si, že ten silvestr letos vychází zase na 31. prosínce!"
"Hlavně že není třináctýho v pátek...!"

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč