proč a jak si posvítit na slovní plevel

Slovní plevel, vata, vycpávky slouží mluvčímu k získání času k formulaci dalšího projevu, nebo pramení z jeho nedostatečné slovní zásoby. V okamžiku, kdy překročí frekvence jistou míru, začne být slovní plevel tak nápadný, že si přestaneme všímat toho o čem projev vlastně je a místo případných poznámek si začnete dělat čárky. Jednou takže, podruhé takže, potřetí... Čas sice běží rychleji, ale z přednášky si nic moc neodnesete.

Typická jsou pro něj např. kontaktová slova, užívání zájmen, opakování, dodatečné doplňovaní informací, odbočování, odlišný slovosled či spojování vět. Může také obsahovat přeřeknutí nebo zadrhnutí, neslovné výrazy typu ehm, hm, no apod. a pak tzv. vycpávkové výrazy. Všechna ta takže, tedy, vlastně, nicméně, každopádně a u rádoby intelektuálů oblíbené prostě, tváří se jako obyčejná, někdy docela potřebná slova, nadpoužíváním svůj původní význam úplně ztrácí.

Vystoupení takového intelektuála, který je prošpikován příslovcem prostě vede k úvaze: „Nejsem na vás posluchače moc odborný? Moc vzdělaný? Rozumíte mi vůbec co vám říkám? Pro jistotku vám řeknu i tu variatu pro hlupáky. To jsem ale lidový vypravěč, co? Mně porozumí každý!“ Většinou ale neřekne nic nového, jen získá čas. Dalším nadužívaným slovům říkáme floskule, ale těmi se zabýváme jinde.

Podobně a možná ještě více rozčiluje slůvko jako, u kterého si nejde tak snadno odmyslet jeho původní přirovnávací význam. Rozmohlo se v 70. letech v době normalizace a intelektuálové používali o pohlavek delší jakoby.

A tady je takový typický a hezký příklad nadužívání vatových slov jako a jakoby ve vystoupení Mariany Prachařové u Karla Šípa v oblíbeném pořadu Všechnopárty. Mariana byla tak důsledná, že strhla k vycpávkách i tak zkušeného moderátora jakým je Karel Šíp. Věřte nevěřte, v jejím 12 minutovém vystoupení zaznělo jako 49x, jakoby 21x, jakože pak  4x. Ani Karel Šíp se nešetřil a vycpávkových jako zopakoval 26x.

 Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč