proč Újezd a proč Lhota

Kdybychom hledali nejfrekventovanější jména osad, tak na  samé špici hitparády jsou nesčetné Újezdy a Lhoty. Jen v Česku je takových Újezdů, Újezdců, Lhot, Lhotek, Lhůt a Lhotic na čtyři sta. Kde se ale vzala taková početná nadúroda?

Je to prosté. Újezd označoval takové zboží a statky, které byly darovány z knížecí půdy novému majiteli. Zároveň s tím býval totiž vymezován i jejich obvod, staročesky újezd. Lhota naproti tomu znamenala osadu založenou na určitou dobu, tedy lhotu – lhůtu osvobozenou od daní a nájemného.

Slovo újezd nepochybně souvisí se slovem jezdit  a označovalo původně doslova to, co bylo dokola objeto, uježděno. Při darování knížecí půdy byly totiž zároveň určeny hranice a samotné slovo újezd neznamenalo nic jiného než hranice středověkého katastru a pak i všechny statky na něm.

Tak se stalo, že při postupném zabírání nové půdy počet Újezdů a Lhot rostl. Bylo třeba je rozlišit podobně jako Nováky (někdo nový), Dvořáky (ze dvora) atp. Tak vzniká Újezd Horní, Dolní, Přední, Zadní, Bílý, Červený, Prašný, Kamenný, Trněný, Medový, Režný, Vodní a třeba i Železný, Újezd pod Troskami, Újezd nade Mží, Újezdec u Luhačovic a mnoho dalších.

Lhoty vznikaly o něco později a je jich ještě víc než Újezdů. Často je rozlišována podle jejich prvního rychtáře nebo držitele, tak například Lhota Bláhova, Beranova, Broučkova, Balkova, Čmelákova, Charvátova,… až po tu poslední pohádkovou Zlámanou Lhotu.  Kde jinde by měl takový Honza bydlet?

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč