proč mlýn ale mlíti

fejeton o tvrdém a měkkém

Proč se píše mlýn s tvrdým Y  a mlíti s měkkým I je zajímavé, zvlášť když obě slova mají stejný původ a pochází z latinského molendinum. Každé z nich se ale do češtiny dostalo jiným způsobem. Sloveso mlít přes praslovanštinu, přes praslovanské mleti - mlíti, oproti tomu podstatné jméno mlýn, mlýnek přišlo z Německa. Německy Mühle (foneticky mýle). Obě slova pocházejí z latiny, obě slova vyslovujeme podobně a přesto každé píšeme z tradičních důvodů jinak.

A právě vznik tradičních důvodů je to, co nemá logiku. Namátkou. Ještě v padesátých letech minulého století byl sirup ve vyjmenovaných slovech a psal se  tedy s tvrdým Y. Syrup! Toto ale po padesáti letech vypadá, co? Pak najednou se někdo někde v nějakém tom lingvistickém ústavu jinak vyspal a prásk ho. Zničeho nic: sirup.

A co takový javor babyka. Ve starých matrikách je prý doloženo, že opravdu babyka pochází od babyčky. Kdy se to otočilo, nevím, ale matka matky se píše jedině s měkkým I. A co taková pýchavka nemá s pícháním prý nic společného a píše se s tvrdých od pýchy. Prý je to pyšná houba, která se ve finále rozpadne na prach. A Ruzyňské letiště? To se taky někdo někde jinak vyspal a už je Havlovo a je pokoj.

Náš rodný jazyk si žádá Čechy pohotové, Čechy přemýšlivé, inteligentní, flexibilní, schopné kombinací, schopné variací a s pamětí jak slon. 

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč