proč jsem šťastný, že už nemusím do školy

fejeton o životnosti a neživotnosti podstatných jmen mužského rodu

Když už si konečně myslíme, že umíme psát česky zjistíme, že je to jen naše pýcha nikoliv pravda. Tuhle jsem psal větu: „Roboti vyhledávačů by mě zabanovali!“ Automaticky jsem zvolil ve shodě měkké I, přece můžeme si říci „ti roboti“. Pak jsem se ale zarazil a docela mě to rozhodilo, neboť robot přece živý není, i když jeden z nich pořád vykřikoval, dokonce v několika dílech, že číslo 5 žije! Hledal jsem v chytrých knihách a tam se píše: Životnost určujeme pouze u podstatných jmen rodu mužského. Dále:

Hlavní rozdíl mezi životnými a neživotnými jmény rodu mužského je ten, že neživotná podstatná jména mají v 1. a 4. pádě stejný tvar, zatímco podstatná jména životná, mají pro 1. a 4. pád tvar rozdílný.

Například: dědeček – dědečka (živ.), jelen – jelena apod. Což o to, tohle je ještě jednoduché. Hrad – hrad (neživ.) Horší je, když některá podstatná jména, o kterých bychom řekli, že jsou neživotná, životná jsou. Například sněhulák – sněhuláka (tedy opět životný), strašák – strašáka a pak především kostlivec. Jasná neživá mrtvola, ale dokonce i kostlivec v češtině nám ožije jako mávnutím kouzelného proutku. Vidím kostlivce! Tedy je-ji něco neživé, nemusí to být nutně neživotné. To platí i pro umrlce i nebožtíka. Tedy umrlec, utopenec i nebožtík jsou také životní, i když jsou jich plné hřbitovy. Že by jazykový pokus o reinkarnaci?

Navíc. Když už jsem si myslel, že tomu rozumím, tak jsem zjistil, že existují mužská podstatná jména, která tvoří výjimku. Třeba takový soudce. V jednotném čísle zní tvar v 1. i ve 4. pádě  stejně, měl by být tedy neživotný, ale není. Jak to poznáme? Prý podle shody – neshody v čísle množném. Soudci – soudce. Úúúú…

Navíc. U podstatných jmen, která končí na skupinu -čí a označují nějaké povolání, musíme zase naopak porovnávat tvary čísla jednotného. V množném čísle se totiž tvary pro 1. a 4. pád shodují. Patří sem např. slova výpravčí, průvodčí, krejčí apod. Tato slova vyjadřují zároveň muže i ženu vykonávající toto povolání. Abychom určovali životnost, musí toto vyjádření samozřejmě označovat muže. Úúúúúú…

Navíc. Některá podstatná jména mužského rodu mohou mezi životností a neživotností kolísat. Ledoborce se vrátily do přístavu. Ledoborci byli pro námořnictvo po celou zimu neocenitelnou pomocí. Úúúúúú… Více o těchto slovech se dozvíte v článku Ledoborce, slanečci a dalších zde:

Navíc. Úúúúúúú… Chyba ve shodě podmětu s přísudkem je hrubice největšího kalibru.No tak to mě tedy už podrž. Při představě nervózního žáčka píšícího diktát z jazyka českého skloňujícího si: soudce, bez soudce, k sou… a diktát běží kvapíkem dál, je mi ouzko.

Shrnutí:
Životnost určujeme jen u podstatných jmen rodu mužského
Pro určení stačí porovnat tvary jména v 1. a 4. pádu
Gramatická životnost a přirozená životnost se nemusí shodovat!
Životnost či neživotnost jména ovlivňuje pravopis dalších slov (přísudku, rozvíjejícího zájmena nebo přídavného jména apod.)

Jsem šťastný, že už do školy nemusím.

A mezitím kostlivci s umrlci a utopenci vesele křepčili za hřbitovní zdí…

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč