proč a jak strdí ostrouhalo

Že nevíte co to strdí je? Nepropadejte panice. Základní vlastností strdí je oplývavost a trvalý výskyt v české krajině. Všichni víme, že objevitelem země, která strdím oplývá je praotec Čech.

Každý Čech také bezpečně ví, že když praotec Čech to zapíchl na Řípu, ke svému kmeni promluvil onu slavnou větu: „Zde jest ta zem, co mlékem a strdím oplývá…atd". Tedy, abych byl přesný, většina Čechů ví, že žádný praotec Čech neexistoval a vše je jen pověst, kterou najdete ve Starých pověstech českých sepsaných Aloisem Jiráskem. Jen musím své tvrzení opravit v tom smyslu, že každý Čech to mohl číst v Jiráskových Starých pověstech českých.

Co však to strdí je?

Ještě dříve, než vám prozradím původ tohoto staročeského slova, sdělím vám informaci, která je tak senzační, že mi ji ani nebudete věřit. V Jiráskových Starých pověstech českých se nikde, na žádném místě, ani náhodu nepíše, že praotec Čech mluvil z hory Říp o mléku a strdí. Opravdu! Nepíše!! Nikde!!! Většina z vás se o tom může teď hned přesvědčit. Staré pověsti české bývají skoro v každé české domácnosti. Pokud tento  skvost sebraných pověstí nevlastníte, zaběhněte do kterékoliv, i malé knihovny a přesvědčte se na vlastní oči!!! Navíc, o strdí nepsal před Jiráskem ani nikdo jiný, jako třeba Tadeáš Hájek z Hájků v 16. století a tatíček našich historiků Kosmas už vůbec ne.  

Jak k tomuto zcela všeobecnému národnímu bludu došlo, netuším. Sám jsem si také dlouho myslel, že jsem o mléku a strdí ve Starých pověstech českých četl vlastníma očima. Ale nečetl! Nemohl jsem číst, protože nic takového tam není. Přitom jsem si jistý, že nikde jinde jsem na výraz „strdí“ narazit nemohl.

Možná tento obrat je jen obrazem jakési „Země zaslíbené“, jakou už kdysi sliboval Mojžíš izraelským. Dnešní stařešinové vedeni stařešiny evropskými už výrobu mléka téměř zlikvidovali a jeho oplývavost snížili na sem tam výskyt. Zato strdí se drží „zubynehty“ dodnes.

Strdí: včelí plásty naplněné medem (staročesky).

Původní slovo prý znělo stred a bylo ženského rodu (femininum), tedy ta stred, bez té strdi. Z druhého pádu slova stred snad později vznikla varianta strdí. Podobné slovo pro med existovalo ve všech slovanských jazycích, ale ve všech už bylo stejně jako v češtině zapomenuto. Úplný původ má podle některých odborníků indoevropský, podle jiných praevropský; druhá varianta by znamenala, že takové pojmenování medu naši indoevropští předkové převzali od původních obyvatel Evropy.

Jisté je jedno. Lidé se snažili osladit si život odjakživa. Med tedy znali, jedli a v podobě medoviny patrně i pili od nepamněti. U nás zvlášť.

Zdroje:
http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/33045
http://www.slovnik-cizich-slov.net/strdi/

PS: Anebo do knihovny nechoďte. Víte co tam Alois Jirásek vlastně praotci Čechovi vložil do úst?

„Již si nebudeme stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluvil a sliboval, že vás do ní uvedu. To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem by měla být jmenována.“

…a strdí? Nikde!

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč