proč Damoklův meč

Jak opravdu takový Damoklův meč vypadal, již nikdo neví. Asi to byl docela běžný a obyčejný meč. Oproti jiným mečům měl ale tu vlastnost, že visel. Celá ta historie vznikla v Syrakusách ve 4. století př. n. l. za vlády Dionýsa I. Staršího. Dionýsos byl označován za despotu a krutovládce a opíral se zejména o žoldnéřskou armádu. Žil v přepychu, ale i věčném strachu, že bude oběšen, pokud se utlačovaní vzbouří. Obklopen osobní stráží žil jako ve vězení.

Dionýsos měl na svém dvoře Damokla. Dvořan Damokles s oblibou vyprávěl vtipy a v jednom anekdotickém příběhu se vysmíval bohatství svého pána. Dionýsos I. byl obvykle krutý, ale tentokrát nejenže Damokla za tu opovážlivost nepopravil, ale ani nezavřel do žaláře. Chceš ochutnat moje štěstí? Tedy dobrá. Pozval ho na hostinu, obklopil ho skvosty, nádhernými ženami a vybranými pokrmy a nápoji. Uprostřed hostiny a blaženosti dal vládce spustit od stropu na tenké koňské žíni ostrý meč, mířící na hlavu Damokla. Ten, když při pohledu vzhůru uviděl visící hrozbu, už pro strach neviděl krásu, bohatství ani hojnost – a vzdal se svého místa a povýšení.

Dnes takzvaný Damoklův meč visí nad kdečím a ledasčím. Stačí zadat frázi do vyhledávačů a zjistíte, že takových mečů jsou tisíce a visí všude. Jen nad našimi politiky nic nevisí. Okradou miliony lidí a nic, vážení přátelé, nic se neděje. To v Koreji prý oběsili ministra za to, že způsobil velkou škodu. Tady nikoho neoběsíme. Naopak, veřejné mínění řekne, to je ale šikovný člověk, ten se vyzná, ten se umí postarat o sebe a své blízké. Navíc, na rozdíl od Koreje, jsme přece „kulturní“ země.

Wikipedie: Damoklův meč je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání. Užívá se pro vyjádření situace, kdy člověk nemá být klidný či lhostejný, když ho čeká něco, na čem záleží – a co nemusí skončit jen dobře. Vyjadřuje také stav nebezpečím ohroženého štěstí.

Vzhledem k tomu navrhuji:
Nad každého, kdo rozhoduje o veřejných financích a to na jakékoliv úrovni, zavěsit Damoklův meč a pro transparentnost předem, (ne až uprostřed hostiny), stanovit ještě před volbami pro každého zvoleného zástupce za špatné hospodaření sankce. Ty dobré vojevůdce pak královsky odměnit. Tedy ale zase nevím, jestli by bylo koho volit. V tom případě je pak ale systém politických stran špatný a nevyhovující. Chtělo by to už asi jiný systém. Možná manažerský. I stát je přece firma. Velká firma. A pro její obyvatele ta nejdůležitější. To jsem se ale dostal od dvořana Damokla dost daleko.   

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč