proč chyba lávky

Ustálené spojení chyba lávky zpravidla užíváme při důrazném popření cizího mínění: „Že jsem přišel na jednání zase poslední? Chyba lávky! Přišel jsem přece ještě před Karlem.“ Místo chyba lávky bychom mohli zde říci mírněji: „To je omyl“ nebo „Kdepak“. Jiné obdobné spojení s tímto významem a se slovem chyba již dnes nemáme, ale měl je jazyk starší: jako chyba lávky se říkalo i chyba dveří! A ve staročeských polemikách se omyl protivníka komentoval zvoláním chybils´ brodu! Nebo chybuješ lávky! Spojení chybiti lávky, brodu, dveří a pod. znamenalo „minout se lávky, brodu, dveří“, tj. „uchýlit se od správné cesty“ (dnes také říkáme o omylu šlápnout vedle); z této slovesné vazby je pak odvozeno i naše rčení chyba lávky.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč