proč jednou tip a jindy typ

Máme dvě stejně znějící podstatná jména: tip a typ.

Tip s měkkým „i" je slovo původem anglické. Známe je ze spojení náš tip na dobrý oběd, nedělní výlet. Sloveso tipovat používáme zejména při sportovních výsledcích: tipuji (tipnul bych si), že vyhraje Radka / Real Madrid. Význam slova tip je tedy doporučení, odhad. Jestliže máme spoustu možností, kam jít, je více možných vítězů apod., pak tip představuje návrh výběru konkrétního objektu, osoby apod. 

Typ s „y" je původu řeckého a označuje vzor nebo druh, třídu jedinců s charakteristickým souborem vlastností (typ výrobku, půdní typ hnědozem). Používá se i k charakterizaci lidí podle zobecněných vlastností tělesných anebo povahových (on je severský typ, ona je domácký typ; on je můj typ, tj. lidi jako on mám rád, nebo jak se nově říká - jsme stejná krevní skupina). Jako hovorový až obecně český bychom hodnotili výraz týpek (se životnými tvary, např. týpci). O tom, jaký soubor vlastností takové chlapíky charakterizuje, se lze přít, ale jistá obecná představa existuje, protože jsou jedinci (např. manažer s kravatou nebo čistotný stařík), které by za týpky nikdo neoznačil.

Až doposud je to jasné. Ale začíná se nám to pomalu zamotávat. Místo výše uvedené věty „on je můj typ" lze napsat také „on je můj tip" - jenže to pak znamená „na toho sázím, toho bych si vybral(a), toho doporučuji". Tak tohle zatím ještě ujde. Ale dál už mi to hlava nebere.

Má-li někdo za úkol vybrat třeba pozemky pro budoucí stavbu, pak má posoudit nebo odhadnout, zda bude lépe koupit nabízené parcely v Hodkovičkách a v Komořanech než parcely v Braníku a Modřanech - má je tedy vytipovat. Pokud by chtěl vyjádřit, že jde o výběr typu pozemku (s vysokou hladinou spodní vody, mírně svažitý, v závětří apod.), může použít sloveso vytypovat. (Podle Ústavu pro jazyk český).

Nyní si ale představte, že píšeme diktát z jazyka českého na druhém stupni základní školy a krom zavilých šakalů co vyli při vití víl věnečků, najednou žáčka zaskočí věta o vytypování - vytipování pozemků. Například: „Místní zastupitelé museli nejdříve vyty(i)povat vhodnou plochu helioportu." No tak, snad aby na to měli žáčci vysokou stavební případně politickou. A máte na to pár vteřin... „ještě si to po sobě přečtěte," tak na to je minuta a pak hodinu takový žáček přemýšlí, jak to vlastně je a kde vlastně udělali soudruzi v Pravidlech českého jazyka chybu a další hodinu bádá, co je to vlastně ten helioport.

Ó, ty můj Tondo kolenatý, zaplaťpánbůh, že mám již školní léta za sebou. Už pro mě letí vrtulník!

Úvaha nad jazykovou poradnou ÚJČ AV ČR: FAQ

http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč