proč lavina

České pojmenování pro klouzající sníh nemá nic společného z lávou, která také podobně teče ze svahu, ale pochází z latiny. Může zato jistý Titus Livius Patavinus, významný římský historik žijící okolo počátku letopočtu. Když chtěl podat věrné svědectví o punských válkách, narazil na událost, pro kterou neměl žádný vhodný výraz. V 2. stol. př. n. l ovládaly středomoří dvě významné a nemiřitelné mocnosti. Uprostřed Apeninského poloostrova Řím a na severu Afriky na území dnešního Tunisu Kartágo. Takový Cato starší, spisovatel, politik a plamenný řečník, ať řečnil o čemkoliv,  nikdy neopomněl projev ukončit výrokem: „Ceterum (autem) censeo Carthaginem esse delendam" – „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno".

Kartaginský vojevůdce Hannibal se rozhodl, že Řím dobude. Ne ale od jihu, ale přeplaví se se svými vojsky do Hispánie a přejde Pyrenejský poloostrov a přejde Alpy a Římany napadne pěkně od severu. To nikdo nečekal. Anabáze se zúčastnilo 30 000 pěšáků, 5 000 jezdců a 37 bitevních slonů. Na tehdejší dobu naprosto nečekaný a fantastický logistický manévr. Odtud také pochází zděšené volání překvapených Římanů:  „Hannibal  ante portas!" – „Hanibal před branami!"

Ani za použití nejmodernějších vědeckých přístrojů, se dodnes neví, kterým průsmykem Alpy Hanibal přešel. Některé prameny uvádí San Bernardo, jiné Col du Mont Cenis, nebo Col Angel. Jediný průsmyk, ve kterém se nachází zhruba dva tisíce let starý „dvouvrstvý zával", je Col de la Traversette s nadmořskou výškou 2600 metrů. Právě zpráva o „dvojvrstvém sesuvu" přivedla vědce na Hannibalovu stopu, bojoví sloni nebyli s to ji překonat a uvázly by pod ní i zásobovací vozy. Ale ani to se nepotvrdilo. Více zde:

Livius tak popsal, že z jednoho vysokého svahu je zasypalo obrovské množství sněhu a pod ním zůstalo mnoho tisíc vojáků a z těch mnoha slonů se zachránil jenom jeden. Livius tento úkaz musel nějak nazvat a zvolil slovo labina – což v latině znamenalo nestabilitu, labilitu, labilní. Ve středověku se labina vyskytla ve španělské encyklopedii. Němečtí jazykovědci by sice byli rádi odvodili název lavina od starogermánského výrazu lau, kterým prý se označoval sesun rozbředlého tajícího sněhu ze střechy, ale důkazy nemají.

Ve slovanských i germánských jazycích ostatní Evropy došlo k přesmyknutí písmene b na v, což je dost častým jevem i u některých jiných výrazů. Takže v těch jazycích již není labina, ale lavina nebo Lawine. Románské jazyky, to znamená italština, španělština, portugalština, francouzština, ale také angličtina používají pro lavinu název jiný: avalanga nebo avalanche. Původem je francouzský výraz pro skluz nebo sjezd z vrchu dolů: avaler.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč